úhel pohledu

Parafráze na slavný Hamletův monolog se nabízí ve chvíli, kdy si vybíráte z bohaté nabídky uměleckých produkcí. Nejenže se snažíte získat co nejvíce informací o vybraném titulu, ale možná mnohé z vás zajímá, jak dalece se jedná o tzv. interaktivní dílo...

Pojem „práce s publikem“ je dnes v módě. Připomíná, že publikum je alfou a omegou veškerého divadelního snažení. Publikum neroste na stromech podél cest, je třeba si jej vypěstovat...

Letošní vyhlášení grantových žádostí na rok 2020 na Ministerstvu kultury provázely dvě novinky. Obě vyvolaly rozruch, obavy a rozčilení...

Dlouhé roky, dokonce snad už i desetiletí, si kulturní obec přála, aby mělo Ministerstvo kultury takovou důležitost a váhu, jakou si v jejích očích zaslouží. 

O (taneční) kritice se toho letos napsalo a řeklo opravdu hodně. Kritici a umělci se scházeli a vyměňovali si názory, dloubalo se do toho, co to šlo. Naposledy minulý týden náš šéfredaktor. 

V posledních týdnech se stále častěji setkávám s tvrzením, že taneční kritici jsou jednoduše blbci a nevzdělanci, kteří neznají kontext a hlavně nemají za sebou žádnou praktickou, tedy taneční zkušenost. 

Myslím, že v našem řemesle obzvlášť a doslova platí, že kdo přátelí s podlahou, může létat ke stropu. 

Odvolání ministra kultury je příležitostí upozornit na postavení tance v České republice. Třeba bude jeho nástupce slyšet více na potřeby tanečního oboru...

Tak jsem si zase přečetl názor o vzdělání na konzervatořích. Musím znovu opakovat, že z těch „za zdmi školy uvězněných a jedinou doktrínou a názory místních pedagogů vybavených...

V roli pedagoga tance dětí jednou za čas absolvuji taneční soutěž nebo přehlídku. Pro děti je to skvělá zkušenost, pro pedagoga možnost zhlédnout různorodou tvorbu. 

V mediální bouři způsobené odvoláním ředitelů Národní galerie, Muzea umění v Olomouci a čistě politickými záležitostmi (výměnou na postu ministra spravedlnosti) jaksi zapadla kauza Pražského komorního baletu (PKB)...

Ve své glose (zde) Jana Bohutínská diagnostikovala nemoc nejen profesní organizace Vize tance, ale i celého našeho oboru.

V roce 2008 jsem byla u toho, když vznikající Vize tance sbírala zpětnou vazbu pro svůj Program na podporu současného tanečního umění, pohybového divadla a interdisciplinárních umění. 

Ceny Thálie se mění, musí reagovat na dění ve světě divadla, předávat se nebudou po kalendářních letech, ale po sezónách, upraví se kategorie… 

Karty v libereckém baletu nebyly nikdy rozdány pro vysokou hru. Dlouho se tu hrálo „při zdi“ v duchu strategie „minimalizovat ztráty a neprohrát víc, než je nutné“...