recenze

Pokud bychom měli vyjmenovat některá klišé dnešní doby, s největší pravděpodobností bychom se dopracovali k nářkům na její rychlost, nedostatek času, často pouze domnělý, a rovněž by někde v diskurzu zaznělo v posledních letech tolik oblíbené slovo výzva.

Festival 4+4 dny v pohybu má tento rok svoju základňu v Karlínskych kasárňach, no časti jeho programu sa odohrávajú aj v priestoroch spriatelených pražských divadiel. Predstavenie Roses ukrajinského zoskupenia Dakh Daughters tak v rámci festivalového programu uviedlo Divadlo Archa.

VerTeDance tento podzim nezahálí. V polovině září se konala premiéra Heroin West, kde tančila Veronika Knytlová a autorsky se na představení podílela Halka Třešňáková. O necelý měsíc později bylo ve Studiu Alta uvedeno v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu dílo Nothing Sad v režii Petry Tejnorové, v němž účinkuje Tereza Ondrová, Nathan Jardin a Matthew Rogers.

Na scéně pražského divadla Ponec se na začátku října setkala dvě taneční tělesa – Pražský komorní balet a soubor konzervatoře Taneční centrum Praha Balet Praha Junior.

Dvacátý druhý ročník festivalu 4+4 dny v pohybu odstartoval v prvním říjnovém týdnu a v jeho třináctidenním programu lze nalézt pozoruhodná díla především zahraničních, v menší míře i českých umělců. Jedním z lákadel akce bylo uvedení inscenace Vakuum švýcarského choreografa alžírského původu Philippa Saira.

Poté, co v červnu roku 2008 svět obletěla zpráva o samci ledního medvěda, který na odtrženém kusu ledu připlul z Grónska ke břehům Islandu a tamní policie ho zastřelila, bylo jen otázkou času, kdy si tento příběh někdo vybere jako námět pro umělecké ztvárnění.

Multifunkční prostor Jatek78 je sice domovskou scénou hned tří českých souborů, ale je samozřejmě nakloněný i zahraničním produkcím. V říjnovém programu se tak naskytla možnost zhlédnout představení L'Avventura v podání Clunker Circus.

V prostoru pražských Jatek78 proběhla premiéra druhé generace souboru Dekkadancers, který původně založili tanečníci pražského Národního divadla okolo páteřního tria Viktora Konvalinky, Tomáše Rychetského a Pavla Hejného. Současní choreografové Marek Svobodník, Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar pak mezi sebe přijali i několik svých kolegů z Laterny Magiky.

Název nové premiéry režiséra Víta Neznala Chyba ve mně vyvolal velmi rozporuplné pocity. Zpočátku mi na mysli vytanula otázka, zda není chyba na představení s názvem Chyba vůbec chodit. Vzápětí jsem však tuto myšlenku zahodil jako nesmyslnou, nicméně mě napadla další úvaha, a to zda není chyba o Chybě jako o chybě vůbec přemýšlet. V tu chvíli jsem pochopil, že se tvůrci tématem trefili přímo do černého.

Pokud jste se vydali na představení prezentované jako taneční, jemuž vévodí žena v době Divokého západu, možná jste odcházeli ve velkých rozpacích. Upřímně řečeno, stručná informace o projektu Heroin West, uvedená v měsíčním programu Paláce Akropolis, nebudila žádná očekávání.

Letošní festival Letní Letná svou premiérou uzavíral český soubor Losers Cirque Company, který je spolu s La Putykou pravděpodobně nejznámějším a nejambicióznějším českým novocirkusovým uskupením.

Spitfire Company figuruje na české divadelní scéně již deset let. Oslavu svých kulatin připravil soubor v podobě ambiciózní inscenace, na jejímž vzniku se podílelo na šedesát lidí. Je inspirována knihou Světlany Alexijevičové Doba z druhé ruky, s podtitulem Konec rudého člověka, za niž tato běloruská novinářka obdržela Nobelovu cenu za literaturu za rok 2015.

Divadlo Archa zahájilo sezonu 2017/2018 tanečně výtvarným počinem s názvem Kabaret Velázquez, za jehož konceptem stojí světelný designér Jan Komárek. Už jen jeho jméno je zárukou, že vizuální složky (světlo, scéna, kostýmy) nebudou jen chudými příbuznými, ale rovnoprávnými součástmi vzniklého díla.

Hans Christian Andersen se proslavil svými pohádkovými příběhy, ačkoliv on sám si více cenil své dramatické a básnické tvorby. Jeho pohádky mají v sobě totiž zvláštní kouzlo a sentiment, přestože většinou nekončí šťastně.

Jedním z představení, které jste mohli navštívit téměř po celou dobu trvání Letní Letné, bylo Ni Omnibus uskupení Atelier Lefeuvre & André z Francie.