Zuzana Rafajová

Období romantického baletu dnes vnímáme především skrze výrazné primabaleríny, jejichž jména na plakátech přitahovala do hlediště stovky diváků po celé Evropě. Něžná Marie Taglioni, krásná Lucile Grahn, osobitá Fanny Cerrito, všestranná Carlotta Grisi. A Fanny Elssler. Energická, charismatická Rakušanka, jež si podmanila nejen všemi vysněnou pařížskou Operu, ale rovněž Severní Ameriku. Dnes je tomu přesně 140 let, co ve věku 74 let zemřela.

Je 17. listopadu, republika se po právu dojímá událostmi, které se odehrály před 35 lety a díky nimž třeba já osobně mohu celou svou existenci prožívat ve svobodě. Na věž místního zámku je promítána česká trikolora, zpívají se Modlitby pro Martu a já sedám ke sloupku, jehož primárním spouštěčem byly blížící se půlkulatiny Sergeje Polunina… Mám pocit, jako bych vnitřně zrazovala nějaký humanistický ideál.

Prvním programem nové sezóny baletu Opéra national de Paris se stal triptych složený z děl Williama Forsytha a Johana Ingera přinášející na scénu historického Palais Garnier jak klasicizující hravost, tak roztančenou bláznivost.

Po dvanácti letech se na jeviště Moravského divadla Olomouc vrátil nejslavnější klasický balet Labutí jezero.

Po více než deseti letech se do britské metropole vrátil soubor National Ballet of Canada, a to rovnou s vpravdě národním programem sestaveným z děl tvůrců a tvůrkyň kanadské provenience, kteří zastupují různé generace – Jamese Kudelky, Emmy Portner a Crystal Pite.

Ve své generaci patřil k největším hvězdám baletního nebe, a nejen proto, že mu třiadvacet let náležel titul étoile. 

Balet ve Velké Británii má hlubokou tradici, na vlastní stálý soubor a baletní školu si však museli za Kanálem počkat až do 20. století. Zato se v něm urodilo hned několik zásadních osobností, které nejen, že ovlivnily tvář baletu ve Spojeném království, ale vepsaly se do dějin divadelního tance celého světa. 

Na samém konci divadelní sezony 2023/2024 si Balet Národního divadla připravil pro své diváky tečku rovnající se těm nejvybranějších michellinským dezertům z vyhlášených restaurací. 

Náhlá smrt Vlastimila Harapese letošního 15. května bez většího přehánění šokovala český taneční svět. Emeritní sólista a později umělecký šéf souboru Baletu Národního divadla byl dlouholetou tváří tuzemského baletu a v místní popkultuře synonymem oboru. 

Balet Národního divadla pod vedením Filipa Barankiewicze od počátku jeho působení svědomitě a spořádaně kráčí po jasně vytyčené trajektorii, jejímž cílem je uvádění tradičních narativních titulů.

Dlouholetá hvězda The Royal Ballet, primabalerína a umělecké šéfka konkurenčního English National Ballet, vedoucí San Francisco Ballet i držitelka doktorátu z Rey Juan Carlos University. 

Z logiky věci není nikdy možné žádné umělecké období ohraničit přesnými daty či jej připsat určité osobnosti. Přesto to pro zjednodušení děláme celkem rádi.