Multižánrové

Ivanu Kloubkovou znám hodně dlouho. Při příležitosti jejího životního jubilea jsme se sešly u kávy, probraly přitom její taneční život od počátku a došlo i na současné taneční dění.

Do černočerné tmy zní dvojjazyčně krátké verše Eugèna Guillevice. O větru, o vzduchu. O překážkách. „Je nutné se tam třít, je nutné se tam plazit. Jako dešťovka.“ 

Marc Brillant začal spolupracovat se souborem Cirk La Putyka již v roce 2012 a odtud ho můžete znát z inscenace Risk. 

V současné době můžeme v divadlech vídat mnoho titulů inspirovaných dílem či životem Franze Kafky, i když většina z nich vzniká na půdě činoherních souborů. 

„V době, kdy reprezentanti mnoha zemí v zájmu politického byznysu pohrdají otázkami základních lidských práv, se ptáme: ‚Kdo jsou ti obyčejní lidé, v jejichž jménu své čachry dělají?‘ “

Čas neuvěřitelně rychle běží a nechce se věřit, že je to už deset let, co se Nataša Novotná a Václav Kuneš navrátili domů a založili vlastní soubor, jehož název odkazuje k předvolbě volání ze zahraničí do České republiky – a k tomuto číslu je přidáno prosté „people“.

V předvánočním čase, v neděli 18. prosince 2016, se konalo v Divadle Archa představení Destinations of the Stone slavného japonského tanečníka Mina Tanaky, který se stal pro Prahu živoucí legendou a prvním představitelem expresivního tanečního stylu butó, a pro Archu i jakýmsi patronem taneční avantgardy, když jí zasvětil rituál při znovuotevření po pražských podvodních v roce 2003 či přijal pozvání k předloňským oslavám dvaceti let.

Festival tanečních filmů představil 21. října 2016 ve Studiu Alta večer filmových Intermezz zaměřených na žánr dance for camera. 

Linhartova nadace založila v roce 1992 dnes již kultovní klub Roxy v pražské Dlouhé ulici. V letošním roce si tak hudební scéna připomíná dvacet čtyři let své existence a jako každý rok pořádá narozeninové oslavy, festival BE24.

Ve Studiu Hrdinů se ve dnech 6. až 8. října 2016 uskutečnila nová přehlídka zaměřená na polský tanec pod názvem Idiom Festival. 

Cena Jarmily Jeřábkové, která má v prostředí české mladé choreografické tvorby dlouhou tradici, přestala být už v roce 2007 pouze soutěží.

Letošní sezonu zahájil soubor Cirk La Putyka představením, kterým se odklonil od svého výsadního žánru – nového cirkusu.