Autour du domaine – Lenivé balancování v přítmí

Autour du domaine (M. Collé, Ch. Moura). Foto: Vasil Tasevski

Autor Barbora Truksová

Ani ne hodinová inscenace Autour du domaine francouzských Collectif Porte27 zastupovala na festivalu Cirkopolis v pražském divadle Ponec křehkou podobu artistických disciplín. Minimalistické pojetí celé inscenace se odehrávalo okolo dvou natažených lan v různých výškách. Interpretky Marion Collé a Chloé Moura si pohrávaly s hledáním rovnováhy, vzájemnou podporou a především se světlem. Neproniknutelné temno prořezávané záblesky bylo vizuálem samo o sobě, díky zvukům přírody nastavovalo atmosféru celého večera. Ticho, klid, a přesto v nich neustále přítomné napětí. Lano jako prořezávající struna, která odděluje světy, které umí být nebezpečné, bolestivé, ale které jsou zároveň pohodlím a jistotou. Temnota doprovází celou inscenaci. Light design umožňuje divákům jen velmi omezené vidění (barva světla je po chvíli tak nepříjemná, až je třeba klopit zrak), což však umožňuje sérií projekcí rozehrát takřka třetí herecký part. Formují nejen prostor, ale i atmosféru, a uklidňujícím způsobem přenášejí diváka do jiných světů. Snad do rajské zahrady, ve které jako dvě víly, možná z kokonů se klubající motýli, jsou zavěšeny akrobatky a pomalými, línými pohyby spolu vedou dialog (efektní je práce jejich zádových svalů). Jako bychom se ocitli na temné lesní cestě vedoucí okolo lesa, kolem které performerky procházejí. Stíny zde nevytváří pouze světlo, ale i samy interpretky, které v některých částech zrcadlily jedna druhou. Jedna na laně, druhá na zemi. Či jedna těsně za druhou. Přes pomalé tempo vzniká dojem takřka nadpozemského pohybu – stále po osách stěžejních lan. Kouzlo celé inscenace nespočívalo v ošemetných akrobatických tricích, zběsilém tempu či snaze upoutat. Přes neustálé napětí v tělech obou aktérek zaujalo představení svou křehkostí a nesmírným, až povznášejícím klidem. Šero, ve kterém se vše odehrávalo, umožnilo vytvářet překrásné obrazy, avšak zároveň spolu se zvuky přírody uklidňovalo možná až příliš. Tvůrci dokázali skromným množstvím vyjadřovacích prostředků a naprosto precizní prací se světlem a projekcemi vytvořit iluzi odlišného světa, ve kterém plyne čas lenivým tempem a který lákal diváky k naprostému přistoupení na jejich hru.  

Psáno z představení 14. února 2017 v rámci festivalu Cirkopolis, divadlo Ponec.

Autour du domaine
Námět: Marion Collé
Hudba: Alexis Auffray
Choreografická spolupráce: Valérie Lamielle
Light design: Sylvie Mélis
Video: Véronique Caye
Premiéra: duben 2014