recenze

Ve čtvrtek 16. a pátek 17. února 2017 se v Paláci Akropolis představila Compagnie Sacékripa z francouzského Toulouse. 

Do černočerné tmy zní dvojjazyčně krátké verše Eugèna Guillevice. O větru, o vzduchu. O překážkách. „Je nutné se tam třít, je nutné se tam plazit. Jako dešťovka.“ 

Do soupisu taneční literatury vydávané v Nakladatelství AMU z podnětu Ústavu pro taneční vědu HAMU a za odborného vedení Doroty Gremlicové přibyl další pozoruhodný titul: Taneční divadlo aneb Vyprávění o Macbethovi.

Fyzickou bolestí, manipulací a rozkoší z utrpení se zaobírala produkce finského souboru Cie Nuua, který v rámci festivalu Cirkopolis představil svou inscenaci Taival.

Marc Brillant začal spolupracovat se souborem Cirk La Putyka již v roce 2012 a odtud ho můžete znát z inscenace Risk. 

Londýnský Královský balet je ve výběru titulů pro živé přenosy znám tím, že nesahá jen po tradičních, osvědčených klasických titulech odkazujících k ruské či anglické tradici, ale pravidelně dává možnost zazářit na plátnech kin i nejnovější generaci tvůrců.

V současné době můžeme v divadlech vídat mnoho titulů inspirovaných dílem či životem Franze Kafky, i když většina z nich vzniká na půdě činoherních souborů. 

„V době, kdy reprezentanti mnoha zemí v zájmu politického byznysu pohrdají otázkami základních lidských práv, se ptáme: ‚Kdo jsou ti obyčejní lidé, v jejichž jménu své čachry dělají?‘ “

V rámci festivalu Tanec Brno 2017 byl hostem Národního divadla v Brně baletní soubor Slovinského národního divadla z Mariboru se svou inscenací Peer Gynt podle dramatické básně Henrika Ibsena.

Novocirkusový soubor Collectif and then… uvedl 13. ledna 2017 v pražském Kulturním domě Mlejn premiéru inscenace No Man’s Land.

Na Malé scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla se odehrála premiéra taneční inscenace podle hry Augusta Strindberga (1849–1912).

V předvánočním čase, v neděli 18. prosince 2016, se konalo v Divadle Archa představení Destinations of the Stone slavného japonského tanečníka Mina Tanaky, který se stal pro Prahu živoucí legendou a prvním představitelem expresivního tanečního stylu butó, a pro Archu i jakýmsi patronem taneční avantgardy, když jí zasvětil rituál při znovuotevření po pražských podvodních v roce 2003 či přijal pozvání k předloňským oslavám dvaceti let.

Vydat se na stejně úspěšnou cestu, jako tomu bylo dříve (za časů Pavla Šmoka), se Pražský komorní balet pokouší již několikátou sezonu.

V Divadle Inspirace členové nově vytvořeného souboru Kozel ve fraku představili inscenaci Absurditky.

Pohádky Hanse Christiana Andersena se co do jevištního ztvárnění těší v posledních letech na českých scénách velké oblibě.