Krutá pravda v číslech…

Krutá pravda v číslech…

Autor Daniela Machová

Dnes pořádá Institut umění – Divadelní ústav konferenci s názvem Český tanec v datech, na které budou prezentovány výsledky stejnojmenného výzkumu tance a příbuzných uměleckých oborů na našem území. Tanec a data... Jde to vůbec dohromady?

Já mám výzkum a čísla ráda. Nezapřu v sobě vystudovaného sociologa, a to dokonce tak, že se mi v redakci s nadsázkou smějí, že se v každé situaci obratně vytasím s nějakou excellovskou tabulkou. Čísla představují řád, jasná pravidla, srozumitelnost. A přijde mi, že se dají spojit i s něčím tak efemérním, křehkým a abstraktním, jako je tanec. Snáší jej z nebeských výšin na zem a pomáhají definovat realitu. Umožňují zasadit informace do kontextu a třeba porovnat situaci tanečníků s umělci jiných profesí. 

Nejskloňovanějšími čísly v tanci jsou samozřejmě finance. Jak si v tomto ohledu stojí taneční periodika? Bídně. Z hlediska dotační podpory z pražského magistrátu jsme na nule, neboť povolaní našli zalíbení v nařízení Evropské unie, které řadí vydávání novin i časopisů mezi činnosti převážně komerčního charakteru, a tudíž si dotaci nezaslouží. Ministerstvo kultury naštěstí chápe důležitost umělecké reflexe, nicméně i zde dobrý úmysl nejde ruku v ruce s úměrně rostoucí finanční podporou. A tak ačkoli se daří v rozpočtu na tanec a pohybové umění rok od roku vybojovat větší a větší porci, sousto, které grantová komise přidělí tanečním časopisům, je v porovnání s ostatními menší a menší. Přestože média se v dnešní době musí denně inovovat a přizpůsobovat poptávce, rvát o každého čtenáře v tisku i na webu a počet vydaných článků i aktivních autorů neustále stoupá, za posledních pět let spadl podíl tanečních periodik z celkové dotace MKČR na tanec z 6,7 % na 3,7 %, přitom v oblasti divadla jsou na tom časopisy o více než 10 % lépe!

K čemu jednoduché počty vedou? K nedůstojným pracovním a finančním podmínkám. Děláme Taneční aktuality s neutuchající láskou, ale na koleni, po nocích, poté, co si jinde vyděláme na nájem a chleba. Každoročně bojujeme a doufáme v lepší podmínky a modlíme se, aby nám nadšení a elán vydržel. Občas ale síly vskutku docházejí…