Mezi takové typicky české povahové rysy patří, že si pořád a s gustem stěžujeme na všechno možné. Často s dodatkem, že „na Západě“ je to určitě mnohem lepší. Ovšem v každé zemi se najdou pro a proti, což člověk většinou zjistí, když na tom „lepším“ Západě stráví delší čas...
Ve srovnání s kulturním životem ve Švédsku, kde již přes tři roky žiji, mě nepřestává fascinovat množství tanečních produkcí, které jsou uváděny jak během festivalů, tak v normálním provozu různých českých divadel. Vždyť ve Švédsku festival takového formátu, jako je Tanec Praha, vůbec nemají! Profesionální tvorba současného tance se tu omezuje na aktivitu několika málo souborů, které mají většinou tak jednu premiéru do roka, a pokud jsou podporované státem, musí jezdit po celé té rozlehlé švédské zemi. Zahraniční umělci (pravda, velká jména a velké produkce) jezdí především v rámci programu Dansens hus párkrát do roka, alternativnější díla jsou odsunuta do Moderna Dans Teater, kde se ovšem hraje maximálně šestkrát do měsíce. Ano, kulturní politika je ve Švédsku jiná a nutno přiznat, že každý tanečník dostane za svůj výkon vždy slušné ohodnocení (včetně zkoušek). Navíc, tanečníci v souborech jako Cullberg Ballet mají časově neomezené smlouvy... Z tohoto hlediska je u nás stále co zlepšovat. Ale podle mne je hlavní, že se u nás tančí, a to často a hodně, buduje se divácká základna a zkušenost. A přestože často v nedostatku, vznikají v Čechách úžasná kreativní díla – tak si alespoň na chvíli přestaňme stěžovat a buďme na naši taneční tvorbu hrdí!
P.S.: A o něčem tak skvělém, jako jsou Taneční aktuality, si ve Švédsku můžou nechat jen zdát! ;-)
Kata Zagorski
Neprávem? Tak to som sa chvíľu snažila zistiť, či právem alebo neprávem, aj či bola právem alebo neprávem vrátená späť,…Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero