Tremble the identity, shout the fragility, move the activism jsou motivy osobní výpovědi performerky česko-nigerijského původu Angely Nwagbo. Společně se senegalským perkusistou Siakou Toure v díle s názvem Confluence reflektuje společenské tlaky, předsudky a stereotypy spojené s etnickým původem. „Mým posláním je vyvrátit etnocentrismus, ukázat lidem, jak moc jsme si všichni podobní a vzdát úctu africkým kulturám a filozofiím, kterými jsem měla možnost se inspirovat,“ přibližuje svůj záměr autorka.
Dalším dílem v rámci série je performance Vrásnění Daniely Kolkové. Ta v minimalistickém tanečním sóle zkoumá nesoulad mezi hektickým světem plným tlaku na výkon a vnitřní potřebou naslouchat svému tělu. Skrze pohyb, zvuk a interakci vyzývá k zamyšlení nad tím, jak můžeme začlenit jemnost do našich každodenních životů a otevřít se hlubšímu propojení se sebou samými i s okolním světem. Vrásnění je pozvánkou k objevování krásy v subtilních aspektech naší existence.
Za třetím vybraným dílem stojí výtvarník Claude Johann Čierny a performer Eduard Adam Orszulik, kteří jsou zároveň členy uskupení Simulakrum. To sdružuje mladé aktivistické umělce působící mezi Prahou a Berlínem, kteří svým dílem upozorňují na problematiku extraktivismu a jednostranného čerpání přírodních zdrojů bez nabídky vrácení zpět, což byl i jeden z důvodů pro jejich výběr do projektu. „Cílem představení je podnítit společenskou reflexi nad aktuálními tématy, jako je ekologická krize, technologický pokrok a budoucnost lidského druhu, tím podpořit kritické myšlení a diskusi. Zároveň prostřednictvím nadějného vyprávění nabízíme určitou vizi symbiotického soužití za hranicemi současné antropocentrické éry,“ doplňují autoři.
Cílem série Emergency Dances je podpora a rozvoj mladých choreografických talentů a jejich začlenění do profesionální taneční scény. Představení premiérovaná v rámci Emergency Dances prošla půlroční přípravou, během které poskytlo Tantehorse mladým umělcům prostor pro zkoušení, dramaturgickou a režijní zpětnou vazbu, stejně jako produkční a technickou podporu. Dále je na samotných umělcích a umělkyních, jak se svým dílem naloží – zda ho rozvinou do celovečerního představení, nebo zůstanou u kratšího festivalového formátu. Mladí choreografové a mladé choreografky se tak učí nejen vytvořit myšlenkově pevně ukotvené taneční dílo, ale také se zorientovat v prostředí nezávislé scény, produkčně zaštítit svou činnost a efektivně přijímat zpětnou vazbu.
Kurátorkou Emergency Dances V. je tanečnice a choreografka Markéta Vacovská, spolu s ní se na vedení projektu podílí dramaturgyně Kristýna Boháčová. „Zaujala nás snad absolutní odlišnost jednotlivých děl, a přece stejná potřeba silného a hlasitého volání, stejná oddanost tématu a touha po jeho přerámování ve společnosti. Všechna díla vycházejí z nutnosti dát jevištní tvar svému příběhu, svému spouštěcímu bodu a problému, který zahrnuje celé lidstvo,“ popisují vybraná díla kurátorky projektu.
Zdroj: Tantehorse
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace