Slunečník, Měsíčník a Větrník. Národní divadlo zve na premiéru pohádky

Zkouška baletu Slunečník , Měsíčník a Větrník. Foto: Serghei Gerciu

Inscenace je multimediální, barevná, plná poezie i humoru a nabízí bohatý pohybový slovník. Přináší současný vhled – nejen osobitou vizualitou, režií a choreografií, ale i svébytným pojetím. A jde o českou původní tvorbu. Balet uvede Stavovské divadlo.

Choreograf Viktor Konvalinka k inscenaci říká: „Připadalo nám hezké, že se tato pohádka znovu moderně odvypráví pro mladou generaci. Když jsme začali pracovat na libretu, zdálo se nám, že můžeme na pohádku vytvořit nový pohled.“

Libretista Štěpán Benyovszký dodává: „Neinscenujeme znovu klasický balet. Bereme příběh, který originálně upravíme, a vznikne nová inscenace. Když jsme například vymýšleli jména postav, snažili jsme se vycházet nejen z Němcové, ale i z lidové slovesnosti celkově, uvažovali jsme se nad tím, jak třeba obrozenci přicházeli s novotvary. Máme příběh, který není běžnou baletní látkou, máme úplně novou hudbu Ivana Achera, složenou přímo pro tuto inscenaci, a to všechno nám umožňuje pracovat s motivy opravdu velmi volně.“

Když se rodí nová inscenace inspirovaná známou pohádkou, tvůrci mají možnost využít to nejzajímavější z dávného příběhu a zároveň ho uzpůsobit potřebám současného diváka, vidění dnešních dětí. A to přesně autoři udělali. Na jeviště Stavovského divadla tak přichází původní dílo, balet s příběhem, který bude rezonovat s dětmi, teenagery – a díky mnohovrstevnatému humoru i s dospělými.

Byly jednou tři princezny, které nechtěly hrát v prvotřídní pohádce druhé housle. A tak když královští rodiče odjeli na dovolenou a zlý černokněžník unesl jejich bratra prince Jana, princezny na nic nečekaly a vydaly se Jana hledat. Během svého dobrodružství ve světě získaly lásku i pomoc vládců živlů Slunečníka, Měsíčníka a Větrníka. Ale stačí to na to, aby překazily plány černokněžníka Triglava, osvobodily zakletou hvězdu Zoru a vrátily vesmíru řád?

Štěpán Benyovszký: „Na první verzi libreta, které bylo relativně věrné předloze, jsme dostali jednu moc pěknou reakci. Někdo se o tom bavil se svou patnáctiletou dcerou a ta řekla, že to je úplný nesmysl, že ta pohádka je hrozná, vždyť ty holky prostě jen čekají doma. ‚Někdo jim poručí, aby si někoho vzaly, a ony jdou a vezmou si ho?! Vždyť je to úplný blbý!‘ Pohádky určitým způsobem vycházejí ze světa kolem. Pokud ženy dělaly to, že seděly doma a čekaly, až si je někdo vezme, jak to v době Boženy Němcové navzdory trendu intelektuálek bylo, pak to bylo zaznamenáno. Ani my se nesnažíme nikoho vychovávat, ale role a možnosti žen jsou dnes naštěstí dramaticky jiné. A to by měl náš příběh odrážet.“ Proto také nese baletní premiéra incipit: Inspirováno příběhem Boženy Němcové, slovanskou mytologií a hrdinkami, které se o sebe umí postarat.

Zdroj: Národní divadlo