Novou ředitelkou Taneční konzervatoře hl. m. Prahy je Pamela Morávková

Ano, změna je dobrá, když se ví proč, co se očekává a co je možné a co je nadále jen ve vizích přacích. Asi je dobré to vyhodnocení nejen řádně provést, poděkovat nejen ze slušnosti (je-li za co a to asi určitě je) a říct tu vizi a mít tu šanci to zkusit jinak. Od čistého stolu to nejde, třeba pojmenovat a začít, to není na 100 dnů, to je na léta ... To není jen o dětech a rodičích a nepotkávajících se snech v době od pěti do dvaceti let, to je generační přístup ve vizi být co nejlepší v tom, že vrcholová cesta by měla mít i podmínky ze strany špičkové státní instituce a to nejen v duchu zatížení těch sto a více dotčených rodin a příbuzných, ale i ze strany školy takové, jejího zázemí, vedení, velmi kvalitního pedagogického a provozního vedení tak, aby se někde potkalo ... Děti se nerodí jen v genech baletních v kombinaci s vrcholovým sportem a zázemím v rodině a vcelku s tím, co je jim nabídnuto pro profesionální kariéru, která je ale srovnatelná se zátěží ne z nesrovnatelné minulosti, ale ze současnosti a možnosti prožít část života v této vyjímečné kombinaci. Ale život se žije i dál po 40 letech a je nutno volit i takový přístup, který by umožnil žít dále i za adekvátních podmínek nejen těla, ale i duše, vztahů, rodiny a jinak podobně jako jiné profese ... Kdo to chce zkusit nyní i jinak, nechť si to uvědomí již od začátku s hlavou vzpřímenou a jasnou vizí a život této změny ukáže, zda je to usilování správným směrem - přál bych to všem účastníkům tohoto pokusu s tím i něco udělat i kdyby o kousek jinak ...
Přál bych mít i kus odvahy k tomu, poděkovat za to minulé a nezapomenout, kdo a jaký přínos zde jednoznačně bylo možné vysledovat v době minulé v těch stovkách absolventů a jejich života, proměněných snů do skutečnosti a pocitů vrytých do kilometrů čtverečných popsaného od špiček do baletizolu - a nejen ze slušnosti ... Odborná veřejnost radši mlčí, ale snad se najde čas a odvaha i jinak, ale děkovat a i nezávisle posoudit by se asi mělo též umět, když se chce měnit ...

Dobrý den, podle archivu ND tančila paní Morávková v divadle Absolventský koncert Hudební a taneční školy v roce 1987/1988 a v roce 1988/1989, tedy 2 školní představení. V jednom představení tančila Indický tanec a ve druhém variaci Víly.

Dobrý den, rodné jméno je dle knihy Cesty k tanečnímu a baletnímu mistrovství Pamela Méhešová (rok ukončení studia1989).

Pamela Morávková je jméno rodné, nebo vyvdané ? V archivu ND žádná Pamela Morávková není...

Jsem ráda, že se po dlouhých letech vymění vedení na předních vzdělávacích institucích Praze a v Brně. Doufám, že se škola zaměří na přísnější výběr budoucích studentů, protože řada dětí skutečně nemá od pána Boha dispozice k tomu, co požaduje dnešní podoba klasického baletu. Dětem se to vysvětluje těžce, ale je lepší je ve vhodné formě konfrontovat už při přijímacím řízení, aby pak nepřišlo na škole velké trápení. V osmém ročníku pak někteří zapláčou. Z mé zkušenosti vím, že děti na školu přichází s vizí, že budou primabaleríny, málokdo si přeje být v poslední řadě ve sboru a už vůbec nikdo si nepřeje nezískat angažmá a směřovat na Úřad práce. Fandím tomu, aby si řada pedagogů doplnila chybějící pedagogické vysokoškolské vzdělání a aby se dal prostor novým vizím v tom, jak učit balet. Inspirovali jsme se drsným bolševicko sovětským stylem výuky baletu, ale dnes jsme již součástí moderního západního světa, kde některé metody by již neměly mít žádné místo. Na tanečních konzervatořích na to někteří zapomínají. Je nutné ale i regulovat trendy, kdy méně talentované děti získávají přijetí na soukromých konzervatořích, protože je státní konzervatoř odmítla. Jsme stále malý stát a talenty bychom měli soustředit spíše do jedné prestižní instituce. Těším se, jestli uvidíme konečně nějaké změny.