Medaile Artis Bohemiae Amicis pro Jiřího Srnce
zprávy
Medaile Artis Bohemiae Amicis je určena k ocenění dlouhodobé a významné činnosti fyzické osoby, jež cílevědomě přispěla nebo přispívá k šíření dobrého jména české kultury v tuzemsku i v zahraničí, ať již svou vlastní systematickou uměleckou činností nebo mimořádným uměleckým výkonem, sponzorstvím, zprostředkovatelstvím a propagací kulturního dědictví včetně lidového umění, soudobé umělecké a literární tvorby a umělecké interpretace, uměnovědy a kritiky nebo soudobého českého kulturního dění a jeho dějin obecně. Pokud jde o ocenění právnické osoby, Medaile se uděluje za zásluhy o systematickou prezentaci a poznání materiálního i nemateriálního kulturního dědictví v tuzemsku i v zahraničí nebo o systematickou prezentaci a poznání soudobých děl hudebních, literárních včetně literatury faktu a poezie, dramatických a scénografických, filmových, fotografických, dále děl volného a užitého umění včetně designu, uměleckého i lidového řemesla a děl uměnovědných, jakož i za systematickou prezentaci soudobého českého umění interpretačního.
V posledních letech byla medaile udělena např. tanečnici Zoře Šemberové a in memoriam byl oceněn významný brněnský tanečních a choreograf I. V. Psota.
Jiří Srnec
Po studiu na Vyšší uměleckoprůmyslové škole (obor knižní ilustrace) a Státní konzervatoři hudby (klavír, skladba), absolvoval fakultu loutkoherectví na DAMU (scénografie a výtvarnictví). Na svých představeních se pak podílel jako autor, režisér, skladatel, výtvarník i interpret. Jeho klauzurní prací v roce 1959 bylo představení Pan Sen, realizované v brněnském divadle Radost. Soubor pod názvem Černé divadlo se zformoval ze skupiny divadelních nadšenců v roce 1961, s představením To jsou věci byl pozván o rok později na mezinárodní divadelní festival do Edinburghu. Tím se Srncova originální koncepce černého divadla – či černého kabinetu, jak tuto formu sám častěji označuje – představila světu a byl položen základ proslulosti divadelního souboru, který letos slaví 50. výročí. Po vystoupení v Edinburghu kritika v Timesech psala, že soubor „vrací magii na jeviště“.
„Představení, která dělám už víc než padesát let, jsem pojmenoval černé divadlo, ale když jsme v začátcích jezdili na zájezdy, zprvu hlavně po Čechách, byli jsme vysloveně skupina výtvarníků, nikoli herců. Z tanečníků a herců byla mezi zakládajícími členy Eva Kröschlová a svým způsobem já, jinak to byli výtvarníci jako Jiří Anderle, Jiří Balcar nebo Bohumil Žemlička,“ vzpomíná Jiří Srnec. „Výtvarno totiž považuji celý život za nesmírně důležitou složku divadla. Na divadle mne tedy vždy zajímala jednak výtvarnost a jednak to, že divadlo je spojení jistého druhu neskutečna, jistého překročení prahu zobrazování toho, co vidíme, neboť jak říká i mnoho filosofů, cenné je nejen to, co je vidět a co je člověk schopen zobrazit, ale daleko cennější a řekl bych účinnější je sdělit to, co člověk vnímá vnitřně. Divadlo především podává svědectví o něčem lidském a niterném, stejně jako hudba.“
Černé divadlo Jiřího Srnce působilo nejprve v Divadle Na zábradlí, odkud soubor odešel, když se v něm trvale usadila pantomima Jiřího Fialky. Soubor Jiřího Srnce, v Praze bez stálé scény, pak sjezdil bez nadsázky celý svět na mezinárodních divadelních festivalech, v 60. a 70. letech procestovali i všechny ostatní kontinenty, většinu roku trávili v zahraničí. V roce 1987 založil Jiří Srnec další soubor, Divadlo Imaginativ. Po roce 1989 existovalo Černé divadlo Jiřího Srnce po nějaký čas ve formě dvou souborů. Mezi léty 1989 a 1993 zaštiťovala soubor spolu s několika dalšími tělesy vládní organizace České umělecké studio, po jejím zrušení se Černé divadlo další podpory ze strany státu nedočkalo. V Praze hrálo na různých místech, zprvu v Krejčově Divadle Za branou II, Divadle v Celené delší dobu také např. na Zbraslavi. V posledních letech se diváci s představeními Černého divadla Jiřího Srnce mohou setkat v prostorách klubu Reduta na Národní třídě. Kromě bezpočtu zájezdů absolvoval soubor ve své historii úctyhodných 74 hostování na zahraničních divadelních festivalech (např. v Německu, Rakousku, Itálii, Španělsku, Norsku, Finsku, Velké Británii, Irsku, Řecku, Turecku, Japonsku, Austrálii, USA, Venezuele, Brazílii…). Foto: Hana Smejkalová
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Chci školu otevřít, aby se za mnou studenti nebáli přijít. Nejmladší česká generace je velmi křehká, říká Pamela Morávková
rozhovory -
Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace
kritiky -
Zuska tvoří pro svou vlast – slovy i v tanečních metaforách
recenze -
Zahrada, velký stůl a zmrzlina aneb Jak to dělají v ALTĚ. Rozhovor s mládím, které převezme zodpovědnost
rozhovory -
Pátá kapitola Emergency Dances trvala pět hodin. Dlouhé přestávky utlumily zájem, otevřenost i pozornost diváků
recenze
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 11 dny
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace
před 11 dny
Petr K.
Překvapuje mě, že moderátorka i hostka se pustily do tématu "balet a rovnost", ale až ostentativně přehlížely snad…Čechová o genderu v baletu: Muži jsou za prince, v kolektivech vzniká divná dynamika
před 14 dny
Martin
Mé první Putyka představení a hned jsem si naběhl do něčeho, co patří myslim jinam. 30 min přenašeni objektů tam a zpět…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem
před 14 dny
Baletoman
Tak jestli jste viděl Louskáčka jako krasobruslařskou show, tak jste hlavně vůbec neviděl balet, takže to moc nevypovídá…Louskáček – Kouzelný příběh – Půvabný, hravý, ale i strašidelný spektákl v Olomouci
před 16 dny
Milan Podolec
Na "Louskáčkovi" jsem byl v Pardubicích dne 11. 11. 2024, děti po chvíli začaly odcházet a přiznám se, že i mně se…Louskáček – Kouzelný příběh – Půvabný, hravý, ale i strašidelný spektákl v Olomouci
před 28 dny
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?
Václav Marcol
Známená to tedy, že pouze se znalosti klasického tance se absolvent uplatní špatně nebo dokonce vůbec? Učilo se dosud…Kristýna Slezáková novou ředitelkou Taneční konzervatoře Brno: Dnešní absolventi potřebují k uplatnění kompletní výbavu