Lange se narodil 5. října 1930 v polské Bydhošti. Již od útlého věku byl fascinován tancem, po středoškolských studiích začal pracovat jako učitel tance. Zároveň se zajímal o tanec z teoretického hlediska, což ho zavedlo do Folkwang Universität v Essenu, kde pod vedením Albrechta Knusta vystudoval taneční notaci a analýzu pohybu. Po návratu do Polska započal Lange s intenzivním výzkumem tanečního folkloru (především v regionu Kujavsko), jeho dokumentací a analýzou. Výsledkem jeho práce bylo v roce 1959 založení nezávislého tanečního oddělení při novém Etnografickém muzeu v Toruni. Přitom nadále studoval na Univerzitě Mikuláše Koperníka v Toruni a Státní univerzitě ve Vratislavi, kde roku 1965 získal magisterský titul v oboru etnologie.
V roce 1967 Lange emigroval do Velké Británie, kde pokračoval ve vědecké a pedagogické práci. Vyučoval ve studiu Laban Art of Movement a roku 1971 založil spolu se svou ženou Dianou Baddeleyovou-Langeovou samostatné Centrum pro taneční vědu. Tato instituce, již řídil až do roku 2003, se stala mimo jiné sídlem tanečněvědného odborného časopisu Dance Studies, který je dodnes jednou z nejvýznačnějších platforem oboru. V Británii také napsal svou knihu The Nature of Dance: An Anthropological Perspective (1975). Ve stejném roce získal doktorát na Polské univerzitě v Londýně a roku 1977 byl habilitován.
Lange vyučoval antropologii tance na Queen’s University v Belfastu (1975–1982), na University of London Goldsmiths’ College (1976–1993) a byl profesorem etnologie na Polish University London (1979–1992). Zároveň vedl evropský seminář kinetografie a stále se aktivně věnoval výzkumu v terénu, konkrétně v Indonésii, Melanésii a mezi jižními Slovany.
Roderyk Lange byl členem Královského antropologického institutu v Londýně, Conseil International de la Danse (UNESCO) a Mezinárodní rady pro Labanovu kinetografii. Aktivně působil v Mezinárodní radě pro tradiční hudbu (ICTM) a mezi lety 1986–1992 spolupředsedal Studijní skupině pro etnochoreologii, což je dodnes nejvýznamnější platforma pro taneční vědce zabývající se antropologickým a etnologickým výzkumem.
V roce 1989 se Lange vrátil do Polska a začal systematicky pracovat na rozvoji a růstu polské taneční vědy. Vyučoval taneční antropologii na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani a roku 1993 založil Choreologický institut, který se věnoval výzkumu, výuce a publikační činnosti v oblasti taneční vědy, mimo jiné začal vydávat zásadní odborný časopis Studia Choreologica. Později vyučoval také na Hudební akademii Fryderyka Chopina ve Varšavě, kde získal čestný doktorát, a založil Polské choreologické fórum.
Je autorem mnoha publikací o taneční antropologii, obecné taneční vědě a kinetografii (taneční notaci). Jeho neúnavná výzkumná a publikační činnost šla ruku v ruce s pedagogickou aktivitou, díky čemuž se mu podařilo vytvořit bez nadsázky originální „choreologickou školu“, a ovlivnit tak generace tanečních vědců po celém světě, včetně předních českých badatelů a badatelek.
Za tyto zásluhy byl oceněn mnoha cenami, včetně Čestné medaile města Poznaně (1989), stal se rytířem Řádu umění a literatury (2005) francouzského ministerstva kultury a je držitelem zlaté medaile Za zásluhy o kulturu Gloria Artis polského ministerstva kultury a národního dědictví.
Zdroj: Bulletin of the International Council for Traditional Music, No. 134, April 2017
Marie Puchernová
Milý Romane, děkuji za Vaši reakci na mou recenzi i debatu, která kolem ní vznikla pod Vaším facebookovým příspěvkem.…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr