Mosty času – Pocta Jiřímu Kyliánovi: „Zaléval nás jako květiny a nechal růst.“

Mosty času zkoušky (Cora Bos Kroese). Foto: Martin Divíšek.

Autor Marie Vejvodová

,,Fantastická, báječná, úžasná.“  Těmito slovy popisují tři světoví choreografové spolupráci s Jiřím Kyliánem. Patrick Delcroix, Roslyn Anderson a Cora Bos Kroese pod vedením Jiřího Kyliána působili v Nederland Dans Theater (NDT) a po mnoha letech se nyní opět setkali, aby zahájili novou sezónu Baletu Národního divadla premiérou Kylián – Mosty času, která je mostem pro čtyři významná Kyliánova díla v rozpětí tří dekád. Kompozice Žalmová symfonie, Bella Figura, Petite Mort a Šest tanců vznikla jako pocta choreografově rozsáhlé tvorbě a zároveň ku příležitosti oslav 100. výročí republiky.  

Co se vám vybaví, když slyšíte jméno Jiří Kylián?
Cora Bos Kroese: Velmi významná osobnost v mém životě. Jako choreograf, ale také jako člověk. Naučil mě spoustu věcí: být v přítomném okamžiku, respektovat ostatní a jednat s nimi férově. Ovlivnil mé osobní hodnoty.
Roslyn Anderson: Poprvé jsme se potkali před pětačtyřiceti lety a Jiřího Kyliána jsem měla možnost poznat jako ředitele, choreografa, přítele. Když přišel do NDT, byli jsme všichni v šoku. Nikdy předtím jsme podobný styl pohybu neviděli, to bylo v roce 1973. Nevěřila jsem, že se tak vysoký a hubený člověk může pohybovat tak rychle, a po nás chtěl, abychom se hýbali stejně. Jeho choreografie byly jiné, nové a progresivní.
Patrick Delcroix: Mistr. Asi by se mu to nelíbilo, kdyby mě slyšel, ale pro mě je to idol.  

Jiří Kylián je pravděpodobně nejslavnější český choreograf. V čem podle vás tkví jeho jedinečnost?
CBK: Jeho umění je upřímné a opravdové. Má hlubší význam. Každá jeho práce má historii, význam, hloubku, krásu i hrubost. V jeho dílech lze najít tolik různých vrstev.
RA: Je velmi vzdělaný. Jeho znalosti hudby, historie, umění a divadla jsou neuvěřitelné. Udělal tolik obdivuhodné práce, že je až těžké uvěřit, že je dílem jednoho člověka.

 Jak vás ovlivnil?
CBK: Myslím, že to, o co se snažím, a co mě naučil on, je lidský přístup. Ukázat tancem, kdo jsme a co máme říct. Dílo musí mít hlubší význam.
RA: Naučila jsem se hodně o hudbě, historii a pohybu. Pomohlo mi to v ostatních dílech, která jsem tančila. Jiří mě velice inspiroval.
PD: Hlavně co se týče estetiky a muzikálnosti. Není to úplně jednoduché, když nad sebou máte tak velkou osobnost. Vždycky vás někdo ovlivňuje. I Jiří Kylián se inspiroval jinde, tak se zkrátka člověk vyvíjí. Důležité je nekopírovat.  

Jak vzpomínáte na časy v NDT?
CBK: Bylo to velice inspirativní. Když se Jiří objevil ve studiu, chtěla jsem být nejlepší. Pouhá jeho přítomnost způsobila, že jsem ze sebe dokázala vydat, čeho jsem ani netušila, že bych kdy byla schopná.
RA: Byly to vzrušující časy. Soubor tehdy procházel obrovskými změnami. Z ,,moderního” se stával více současným. NDT dříve bývala známá společnost, ale s Jiřím získala docela jiné jméno. Proslavili jsme se po celém světě.
PD: První roky jsem musel dokázat, že na to mám. Bylo mi 23, začal jsem tančit pozdě. Nejdřív jsem chtěl být kuchařem a dělat spoustu dalších věcí. V NDT jste byl neustále obklopen skvělými tanečníky. Byla to zdravá soutěživost, touha být tak dobrý jako ostatní.  

Jaké bylo pracovat s Jiřím Kyliánem?
CBK: Fantastické. Má dekorum. Držel si odstup, ale chovali jsme k sobě důvěru, a postupem času jsme se na sebe více a více ladili. Důvěřoval nám a my jemu. Dalo by se říci, že nás zaléval jako květiny a nechal růst.
RA: Úžasné. Vždycky. Byl velmi klidný a tichý. Málokdy jsem ho viděla nevrlého, a to ani v situacích, kdy byl trochu nervózní, protože se třeba blížil deadline.
PD: Báječné. Nebylo to jednoduché, protože měl vysoké nároky, bylo ale potěšením pracovat s géniem. Šlo o týmovou práci. Nebylo to tak, že bychom čekali, co máme udělat. Mohli jsme se také zapojit a to bylo moc fajn.  

Jaké to je nyní, po tolika letech?
CBK: Výjimečné. Stárneme společně. Nejprve byl mým ředitelem, dnes je to ale i můj přítel. Známe se tolik let, prožili jsme spolu dobré i zlé, jako ve vztahu. Řekla bych to tak, že mezi námi panuje hluboká úcta a láska. 
RA: Vlastně se to nijak zvlášť nezměnilo. Stále je to ten stejný klidný, štědrý člověk, jakým vždy byl. Pouze moje znalosti se po jeho boku za ta léta zlepšily. Všichni jsme vedle něho dozráli.   

Čím je výjimečné dílo, které jste pro Mosty času nastudovali?
CBK: Bella Figura vypovídá o kráse a iluzi. Začíná tím, jak se tanečníci rozcvičují jako jakýkoli jiný den ve studiu. Pak začne hrát hudba a začne i iluze. Končí to tak, že odejdou jako normální lidé, jako by jim právě skončila zkouška. Je to také o tom, jak si udržet tvář, protože myslím, že to výraz ,,bella figura“ znamená. Věci se můžou pokazit, ale vy děláte, že je všechno v pořádku.
RA: Síla Petite Mort je v jeho čistotě a jednoduchosti. Zkoumá lidské emoce a vztahy. Jiřího oblíbená témata vždycky byla láska, smrt, život a tak. Je to něžné, ale ne romantickým způsobem, má to dost erotický náboj. Toto dílo je vysoce žádané po celém světě. Každý soubor ho chce zpracovat, každý tanečník si ho zatančit. Společně s Šesti tanci tvoří krásnou kombinaci. Tak rozdílná díla, ale v obou zní Mozartova hudba. Je to takový hezký Mozartův sendvič. Šesti tanci celé představení končí, je to třešnička na dortu. Diváci odcházejí z divadla s úsměvem na tváři.
PD: Žalmová symfonie je emotivní a náročné dílo – z hlediska hudby a choreografie. Myslím, že je skvělé, že mladá generace tanečníků má možnost poznat a naučit se, jak vzniká pohyb a kam ho chcete směřovat. Pro ně je to úplně nový způsob tance a musí se s tím nějak popasovat.  

Patrick Delcroix

Vystudoval Centre International de Danse Rosella Hightower v Cannes a École de Danse Colette Soriano v Orthezu. V roce 1982 se stal členem tanečního souboru Iwanson Dance Company v Mnichově. Následně byl angažován v rotterdamském Scapino Balletu, v letech 1986–2003 tančil pod vedením Jiřího Kyliána v Nederlands Dans Theater. Během svého sedmnáctiletého působení v NDT úzce spolupracoval s mnoha renomovanými choreografy včetně Williama Forsytha, Matse Eka, Ohada Naharina, Edouarda Locka, Nacha Duata, Hanse van Manena a Jiřího Kyliána, s nimiž vytvořil řadu baletů. Patrick Delcroix se začal věnovat choreografii v rámci každoročních workshopů NDT, které se začaly konat v roce 1988. V tomto úsilí ho podpořil Jiří Kylián, který ho požádal o vytvoření řady děl pro soubory NDT 1, 2 i 3. Patrick Delcroix vytvořil nebo nastudoval 40 choreografií pro 25 světových souborů. Působí také jako pedagog. Nastudoval četná díla Jiřího Kyliána napříč předními divadly po celém světě. V roce 2001 ho za zásluhy pro umění francouzská vláda pasovala na rytíře Řádu umění a literatury.  

Roslyn Anderson

Australská rodačka Roslyn Anderson získala základní taneční vzdělání u Phyllis Danaher. Po ukončení studia na Australské baletní škole byla angažována v Australském baletu pod vedením Dame Peggy van Praagh, kde zůstala šest let. V roce 1972 se stala členkou souboru Nederlands Dans Theater, který tehdy vedl umělecký šéf Jaap Flier. Tančila do roku 1986 a spolupracovala s mnoha významnými choreografy – Jeromem Robbinsem, Glenem Tetleym, Johnem Butlerem, Hansem van Manenem, Louisem Falkem, Jennifer Muller, Christopherem Brucem, Nachem Duatem, a samozřejmě s Jiřím Kyliánem, který pro ni vytvořil četné role. Po ukončení kariéry tanečnice působila do konce roku 2008 jako baletní mistryně v souboru NDT 1. Od roku 1979 asistovala Kyliánovi a dalším choreografům při tvorbě mnoha baletů a připravila inscenace řady Kyliánových děl po celém světě.   

Cora Bos Kroese

Narodila se v Amsterdamu. Studovala na Královské taneční škole v Londýně. Své vzdělání završila na Královské konzervatoři v Haagu. V roce 1986 vstoupila do Nederlands Dans Theater 2. Později se stala členkou hlavního souboru, NDT, kde zůstala 13 let. Během této doby spolupracovala s řadou věhlasných choreografů: Jiřím Kyliánem (Petite Mort, Wings of Wax, One of a Kind, Falling Angels, Tiger Lily), Williamem Forsythem, Matsem Ekem, Ohadem Naharinem, Edouardem Lockem, Hansem van Manenem a dalšími tvůrci. V roce 1993 obdržela cenu Aanmoedigings Prijs od nizozemské organizace Dancers Fund. Dva roky strávila ve Frankfurtském baletu pod vedením Williama Forsytha. Dále působila dva roky jako baletní mistryně souboru NDT 1, během nichž asistovala Jacopovi Godanimu, Crystal Pite, Meryl Tankard a Jiřímu Kyliánovi. Podílela se tak na nastudování děl Williama Forsytha (Duo) a Jiřího Kyliána po celém světě. V současné době pracuje jako nezávislá tanečnice a choreografka na svých vlastních projektech (C-scope) se svým manželem a profesionálním tanečním fotografem Jorisem-Janem Bosem. Spolu s Robertou Moskou také každý rok organizuje festival Biarteca v italském městě Rosazza.