Zemřel Bronislav Roznos

Dne 1. dubna 2021 zemřel v Drážďanech Bronislav Roznos.

Bronislav Roznos. Zdroj www.rostock-heute.de

Bronislav Roznos. Zdroj www.rostock-heute.de

Narodil se 1. ledna 1967 v moravském Hodoníně. V roce 1985 absolvoval brněnskou Taneční konzervatoř ve třídě Ludvíka Kotziana. První angažmá získal v Národním divadle v Brně. Mezi lety 1985–1990 byl sólistou v Pražském komorním baletu, kde na sebe upozornil například ve Špásování Pavla Šmoka. Během tohoto působení prohluboval své vzdělání studiem choreografie na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Další rok strávil v německém městě Ulmu, kde interpretačně ztvárnil například Romea v Romeovi a Julii a sám choreograficky vytvořil dílo Volba (hudba Gustav Mahler, 1991). Mezi lety 1991–1995 působil v Mannheimu, tančil hlavní role v Příběhu vojáka, Orfeovi a Eurydice. I zde tvořil, jmenujme například Funny Miss (hudba Iva Bittová, 1992) či Nekonečná stanice (hudba Antonín Dvořák, 1993). V obou německých městech byl sólistou v souboru francouzského choreografa Philippa Talarda. V Mannheimu Roznos taktéž pracoval jako pedagog Vysoké hudební školy.

V roce 1995, ve svých osmadvaceti letech, se Roznos stal šéfchoreografem a ředitelem baletu v Theater Plauen-Zwickau. Zde také interpretoval některé role, kupříkladu vílu Carabosse ve Spící krasavici nebo Ženicha v Domě Bernardy Alby. Mezi jeho rozsáhlou choreografickou tvorbu patří například díla Carmina Burana (hudba Carl Orff, 1996), Medea (hudba Pascal Dusapin, 1997), The Queen (hudba skupina Queen, 1998), Tanzmarathon (hudba Glenn Miller, Jacques Brell, 2001), Morrison (hudba skupina The Doors, 2003) a další.

V Divadle J. K. Tyla v Plzni se v roce 2001 představil celovečerním tanečním divadlem Time of pain (hudba Dead Can Dance, Philip Glass, Ondekoza, Klaus Nomi, Les Tambours du Bronx). Na plzeňskou půdu se vrátil po deseti letech v roce 2011 s inscenací Cabaret Ragtime (hudba Yann Tiersen, Scott Joplin, Ondřej Havelka a další). Na další české scéně, v brněnském Národním divadle, v roce 2006 Roznos nastudoval inscenaci Sylvia (hudba Léo Delibes) a o rok později Tango (hudba Astor Piazzolla, Carel Kraayenhof, Carlos Gardel, Gotan Project).

Mezi lety 2009–2013 byl Bronislav Roznos angažován ve Volkstheater Rostock jako ředitel baletu a šefchoreograf. Zde vytvořil celovečerní díla Frida Kahlo (hudba Elliot Goldenthal, Gustavo Santaolalla, 2009), Sluha dvou pánů (hudební koláž, 2010), Mephistosyndrom (hudební koláž, 2010), Pieces of art (hudební koláž, 2012) či Stvoření světa (hudební koláž, 2013). Od roku 2013 působil jako nezávislý choreograf v Drážďanech. 


Viz. článek BRONISLAV ROZNOS SLAVÍ KULATINY: „STŘEDEM MÉ POZORNOSTI JE VŽDY ČLOVĚK A JEHO EMOCE…“

Témata článku

Bronislav Roznos

Pražský komorní baletVolkstheater Rostock

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: