Ultima Vez se vrací do Archy
zprávy
Ke vzniku Radical Wrong a práci s mladými performery Vandekeybus doplňuje: „Když pracujete s mladými lidmi a děláte představení pro jejich vrstevníky, musíte jím dát šanci se vyjádřit. Mladí lidé se vymezují vůči autoritám, a pokud jsem chtěl, aby představení věřili, nemohl jsem je v ničem omezovat. Je to jejich představení, a díky tomu mu dávají obrovskou energii. Dával jsem jim režijní instrukce, ale zároveň jsem jim řekl: to vše můžete použít proti mně. Hrál jsem roli člověka, který je příliš starý na to, aby ho vzali mezi sebe, k čemuž jsem se musel trochu nutit, protože se mentálně cítím pořád mladý,“ uzavírá Vandekeybus.
Ačkoli je představení určeno zejména mladým divákům a Archa v této souvislosti nabízí studentům omezený počet výrazně zvýhodněných vstupenek, RADICAL WRONG rezonuje i s diváky starších generací. Vandekeybus, který vždy mistrovsky pracuje autorskou hudbu, zařadil do představení skladby Public Image Limited nebo Beastie Boys – legendárních kapel osmdesátých let.
Wim Vandekeybus - (*1963, Lierre) belgický režisér, choreograf, tanečník, fotograf a vedoucí věhlasného souboru Ultima Vez. Vandekeybus založil soubor Ultima Vez v roce 1986 během pobytu ve Španělsku. Na mezinárodní scénu vstoupil s představením What the Body Does Not Remember. Vandekeybusova tvorba je charakteristická radikálním pohybovým divadlem, jehož hnacím motorem je konflikt, síla, instinkt, „imaginární katastrofa“ a rozpor mezi přitažlivostí a odtažitostí. Vandekeybus mistrovsky používá text i autorskou hudbu. Pro Ultimu Vez skládali avantgardní hudebníci jako například David Byrne, Marc Ribot, Charo Calvo, Eavesdropper nebo David Eugene Edwards ze 16 Horse Power či skupina Woven Hand.
Ultima Vez se českým divákům poprvé představila v Divadle Archa v roce 1995 projektem Mountains Made of Barking. Od té doby mají diváci Archy možnost sledovat tvorbu jednoho nejvýznamnějších světových choreografů pravidelně. Z tvorby Wima Vendekeybuse Archa dosud uvedla What the Body Does Not Remember (1997), In Spite of Wishing and Wanting (2000), Scratching the Inner Fields (2002), Blush (2003), Spiegel (2006), nieuwZwart (2009) a Monkey Sandwich (2010). Zdroj: Divadlo Archa Foto: Pieter-Jan De Pue
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Laureáti Cen Thálie 2024
zprávy -
Zdeněk Prokeš o tanci za katrem: Vězňů jsem se na nic neptal, pracovali jsme jako na sále
podcasty -
Slunečník, Měsíčník a Větrník s humorem a bláznivou nadsázkou
recenze -
Tanec Valmez 2024 vzdělával i burcoval sociálními tématy
reportáže -
Odešla statečná Sibiřanka, Irina Andreeva
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 27 dny
Jana Bohutínská
Děkuji za moc pěkný text a rekapitulaci. Považuji za štěstí, že jsem mohla Děrevo a TNF v Praze zažít. Byla jsem…Odešla statečná Sibiřanka, Irina Andreeva
před 27 dny
Adéla
Byla jsem na přestavění R.I.E. a byla jsem naprosto nadšená, proto jsem i nadšení očekávala od Hey, Earth! Omlouvám se…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem
před 29 dny
Divak hey earth
Naprosto nerozumim co je tohleto ale nejenom ze je to ztrata casu ale jeste vas to stoji penize prosim nechodte na to…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem
před 29 dny
Maximalismus
Taneční obor střední odborné školy ad hoc Pražská taneční konzervatoř může slavit pouze desetileté výročí…Vedoucí Pražské taneční konzervatoře Bayerová o otevřenosti a tvorbě bezpečného prostředí: „Děti musí do školy chodit rády“
před 56 dny
mar
Až meditativní zážitek s minimalistickým výtvarným pojetím hry světla a stínu. Úžasné akrobatické výkony - první…Thin Skin – Křehkost kovových prutů
Helena Kazárová
Detaily o sporu Nikolské s Remislavským lze najít v mé diplomové práci na AMU z roku 1983 "Balet Národního divadla v…Před 120 lety se narodila Jelizaveta Nikolská, femme fatale nejen československého tance