Stát naše aktivity likviduje, ale na podporu nedosáhneme. Sektor nepřežije, varují techničtí pracovníci a produkční v kultuře

Stát naše aktivity likviduje, ale na podporu nedosáhneme. Sektor nepřežije, varují techničtí pracovníci a produkční v kultuře

Hosty diskuse byli Dagmar Kantorková, manažerka, Art Gate; Jan Duben, zvukař, Duben Sound Company; Vladimír Foret, hudební dramaturg, Jazz Tibet Club Olomouc; Jana Heřmánková, ředitelka společnosti T Servis; David Suslik, ředitel společnosti Shameless, a Klára Mišunová, produkční a kulturní manažerka v neziskovém sektoru. Moderoval ji Mario Kubaš.

Červnový optimismus se nepotvrdil, krize pokračuje
Cílem setkání bylo reflektovat, co se v sektoru za uplynulé měsíce stalo a v jaké situaci se nachází. Tématem byly také kroky, které je nyní potřeba udělat, aby se pozice celého sektoru posílila, a to především při vyjednávání na úrovni vlády a státní správy. Jedná se o sektor, který je pevnou součástí kreativní ekonomiky, významně přispívá k tvorbě HDP a pracuje v něm cca 130 – 150 tisíc osob.

Účastníci a účastnice akce se shodli, že červnový optimismus, s nímž hleděli k podzimu s tím, že se uskuteční z jara přesunuté akce, se nepotvrdil. Po drobném zářijovém nadechnutí se po vyhlášení druhého nouzového stavu v Česku krizová situace v oboru prohloubila. Profesionálové v oboru aktuálně odhadují, že by se nové zakázky mohly objevit nejdříve na jaře nebo v létě příštího roku.

Státní správa se neorientuje, podnikatelé na podporu nedosáhli
Zásadním problémem při vyjednávání se členy vlády a státní správou je neznalost celého sektoru, na kterou zástupkyně a zástupci oboru opakovaně narážejí jak na Ministerstvu kultury, tak na Ministerstvu průmyslu a obchodu. „Příslušné instituce a úřady stále nevědí, co kreativní sektor obnáší a kdo v něm pracuje. Netuší, že v něm nepracují jen umělci, ale také celá škála dalších kreativních profesí, bez nichž se žádná kulturní událost, ať už nezisková nebo podnikatelského charakteru, nemůže uskutečnit. Zatímco s neziskovým sektorem už se úřady trochu pracovat naučily, u podnikání v kultuře je to horší, o tom nevědí vůbec nic,“ shrnula Dagmar Kantorková, která letos také s pomocí dotazníku zjišťovala názory lidí v oboru, a to s plánem založit profesní organizaci techniků a produkčních.

„Jsme podnikatelé, chceme si na sebe vydělat a zaměstnávat další lidi. Teď ale hrozí, že firmy, které jsou v oboru aktivní, zahynou,“ popisuje David Suslik situaci v podnikatelském sektoru. Situaci nezlepšil ani program COVID Kultura, u něhož se spojila iniciativa Ministerstva kultury a Ministerstva průmyslu a obchodu. Podmínky výzvy byly špatně nastavené, mohl z něj čerpat jen omezený počet žadatelů. Z alokovaných 900 milionů Kč se tak podařilo vyčerpat jen 150 milionů Kč. Jak připomněl Jan Duben, technikům a produkčním, kteří zpravidla podnikají pod hlavičkou „eseróčka“ nebo jako OSVČ, program nijak nepomohl. Nyní je snaha vyjednávat o lepších podmínkách druhé výzvy programu, v níž by se mělo rozdělovat 750 milionů korun. Podle Jany Heřmánkové probíhá vyjednávání, aby se v druhé výzvě k podpoře dostalo více profesionálů z oboru a širší spektrum profesí. „Je to už sedm měsíců, co firmy v našem sektoru jen přežívají. To, že zatím neskončily, je známka toho, že jsou dobří hospodáři a stojí za to jim pomoci, protože to státu z podnikání zase vrátí. Chceme si přeci udržet odborníky a profesionály, kteří v sektoru pracují,“ dodává Heřmánková.

V neziskovém sektoru, který je navázaný na dotační podporu Ministerstva kultury, je podle Kláry Mišunové situace trochu jiná. Kulturní subjekty techniky a produkční, s nimiž spolupracují, podle možností podržely a hledaly cesty, jak je podpořit i během výpadku práce. Neziskový sektor také mohl čerpat podporu z funkčněji nastavených „krizových“ dotačních programů Ministerstva kultury. Mišunová však poukazuje na to, že stát zcela selhal v motivaci diváků, aby na kulturu chodili a nebáli se kulturní akce navštěvovat.

I podle Vladimíra Foreta situaci komplikuje právě i veřejné mínění, které lidem v kultuře není příliš nakloněné. „V kulturním sektoru normálně pracujeme, musíme dopředu plánovat a vědět, jaké budeme mít podmínky,“ říká Foret. Odliv lidí, tedy lidského kapitálu, talentů i know – how, už je přitom skutečností. Lidé v oboru čelí existenčním problémům, někteří už to po měsících bez práce vzdali. To, že budou lidé bez práce, však bude mít zásadní dopad na českou kulturu a ekonomiku i na růst nezaměstnanosti.

Hlavní výzvy, před nimiž sektor stojí:
Kritická neznalost oboru u lidí, kteří rozhodují na úrovni vlády a státní správy.

Přetrvávající nejasnosti u podpory podnikatelů v sektoru.

Osvěta směrem k veřejnosti, která má malý přehled o tom, kdo v celém kulturním sektoru pracuje a jak profesně pestrý sektor to je.

Chybějící motivace veřejnosti ze strany státu, aby podporovala kulturní akce a nebála se na ně přijít.

Chaotičnost a nejasnost vládních opatření proti šíření koronaviru a jejich časté změny.

S tím související nemožnost plánovat v podnikání i neziskovém sektoru.

Mrhání lidským kapitálem, talenty i profesionálním know-how a také zmařené investice do podnikání.

Nutnost disponovat relevantní statistikou a daty z oboru, která mohou být pro státní správu (obor relevantně nemapují ani data Českého statistického úřadu), a také popsat, jaké důsledky rozpad sektoru bude mít.

Řešení: Asociace, akce, vyjednávání, do budoucna pobídky
„Pojďme se spojit a vytvořit silnou platformu, která sektoru pomůže a bude partnerem pro státní správu,“ apeloval z videozáznamu Ondřej Bylok, osvětlovač a lightdesigner, Palác Akropolis / Let it Roll. Nechybí ani radikálnější hlasy, které volají po demonstraci a jiných protestních akcích a v užitečnost založení další asociace nevěří. Podle Dagmar Kantorkové je potřeba domluvit se na jasných krocích pro záchranu sektoru a soustavně o nich jednat se státní správou. Mezi nejaktuálnější patří snaha ovlivnit druhou výzvu programu COVID Kultura, aby se do něj mohli technici a produkční přihlásit a získali podporu například i formou stipendií.

Souvisejícím tématem je status umělce, o němž se sice na ministerské úrovni jedná, ale není dořešený. Přitom i v aktuální situaci by to byl užitečný rámec. Opatřením, které by sektoru pomohlo, je i pozastavení platby sociálního a zdravotního pojištění u OSVČ, které je možné případně později dopočítat podle reálných příjmů v daňovém přiznání.

Navíc je už nyní nutné řešit, jak se zdecimovaný sektor nastartuje poté, co se opatření proti šíření koronaviru uvolní. Podle Jany Heřmánkové se to neobejde bez státních pobídek, které by se měly řešit už nyní. „Na jarní sezoně musíme začít pracovat už teď a chceme nějakou záruku, že nebude naše práce opět zmařená. Řešením by bylo i pojištění vstupenek se zárukou státu, aby se lidé nebáli dopředu nakupovat. Jinak se bude celý sektor znovu rozjíždět jen obtížně,“ tvrdí.

Zdroj: Tisková zpráva