První premiéra souboru Lenka Vagnerova & Company v Městských divadlech pražských

První premiéra souboru Lenka Vagnerova & Company v Městských divadlech pražských

Divadlo Komedie, jedno ze tří divadel Městských divadel pražských, je od října domovskou scénou pohybového divadla Lenka Vagnerová & Company. Taneční soubor sem přenesl některé své inscenace a 24. listopadu 2018 se zde uskuteční i premiéra mimodramatu Než vše začalo…, který vznikl ve spolupráci s francouzským režisérem a mimem Lionelem Ménardem.

Než vše začalo… je syntézou herectví, pantomimy, tance, loutkohry a magického vizuálna. Tento autorský projekt věnovaný malé Manon žijící na jihu Francie, dítěti v nouzi, přiznává inspiraci s Exupérovým Malým princem. „Tato kniha mě provázela celou tvorbou inscenace. Jedna z postav se Malému princi velmi podobá, proto i já věnuji toto dílo dítěti v nouzi,“ uvedl autor a režisér Lionel Ménard.
Ménard charakterizuje inscenaci jako palubní deník devítiměsíční plavby se čtyřmi obyvateli bavlněné pláně - dítětem chystajícím se na svět, nastávajícími rodiči a průvodcem. A nikdo z nich si není jistý, zda devítiměsíční pouť zvládne. „Poprvé jsem pro soubor přizvala hostujícího režiséra a současně autora představení, doposud jsem vytvářela inscenace pouze já, anebo vznikaly v úzké spolupráci s dalšími tvůrci. Rukopis bude tedy úplně nový. Současně se mě i dotýká načasování samotného tématu, jelikož jsem v době tvorby byla v jiném stavu a následně se mi narodil syn. Proto je pro mě toto mimodrama ve všech směrech mimořádné,“ vysvětlila choreografka a umělecká vedoucí souboru Lenka Vagnerová.
Mimodramatem je míněna forma, ve které není tím nejdůležitějším promluva, ale obrazy, scény, fyzické vyjadřování. Tento termín používal mim Marcel Marceau, u kterého Ménard začínal jako žák a skončil jako jeho režijní asistent.  Právě pantomima stála za setkáním Lenky Vagnerové s Lionelem Ménardem. „Touha poznat pantomimu blíže mě vedla k myšlence připravit projekt za účasti hostujícího režiséra z této oblasti. Od začátku jsem chtěla, aby Lionel pracoval hlavně s tanečníky, ne pouze s ,hotovými‘ mimy. Chtěla jsem zjistit, jak a kam může pantomima posunout práci tanečníků, a naopak, jak může zkušenost tanečníků inspirovat režiséra. Vyjadřující prostředky tance i pantomimy jsou si velmi blízké, oba žánry mluví tělem či gestem, oba tvoří obrazy, i když výsledný tvar je rozdílný,“ objasnila inscenační záměr Lenka Vagnerová.

Zdroj: Městská divadla pražská