V Plzni to baLETÍ

Giselle (Lýdie Švojgerová a sbor). Foto: Martin Root

Autor Monika Štúrová

Plzeňský baletní soubor zahájil novou sezonu netradiční premiérou komponovaného pořadu s názvem U nás to baLETÍ uvedeného tváří v tvář dychtivému publiku na Malé scéně DJKT.

Tato produkce, určená zejména dětským divákům, nenásilnou formou přibližuje publiku taneční umění. Režii a libreto připravil Václav Janeček. Jeho dramaturgické zpracování se vydařilo – krátké taneční výstupy střídaly dobře napsané moderátorské vstupy, častá interakce s diváky udržela všechny v příjemném napětí a očekávání. Dějová linka díla nás provedla napříč různými tanečními styly a žánry v průběhu dějin. Začali jsme na královském dvoře Ludvíka XIV. a skončili u moderního tanečního stylu „z ulice“ street dance.

Ať už se jednalo o rokokový menuet, variaci z baletu Giselle či pas de quatre z Labutího jezera, každá ukázka byla precizně nastudována a plzeňským souborem zdárně prezentována. Obzvlášť bych vyzdvihla Kankán v choreografii Martina Šintáka a Čardáš z dílny Davida Mikuly překypujících dynamičností, veselím a pozitivní energií.

Celým večerem prováděla znamenitá moderátorská dvojice, Jarmila Hruškociová a Lýdie Švojgerová, jež zároveň působí v baletním souboru. Tanečnice prokázaly, že nevládnou jen neverbálním uměním, ale také mluveným projevem. Výborně rozproudily atmosféru v hledišti i na jevišti. Trefně a zábavně komentovaly dění, pohotově prezentovaly taneční ukázky zařazené do historického kontextu. Svou přítomností v mnoha ohledech pozvedly úroveň projektu a jejich obsazení považuji opravdu za trefu do černého.

Představení po celou dobu doplňoval jednoduchý kvíz, který zaujal zejména dětské publikum. To tak dostalo šanci se do děje aktivně zapojit. Diváci měli také možnost přiučit se základům baletu, pozicím horních i dolních končetin i známým pantomimickým gestům, které se v klasickém baletu často používají. Kromě historických komentářů moderátorek se otevřela také témata ze současného života umělců múzy Terpsichoré. Mluvilo se o tom, co interpreti dělají po ukončení aktivní kariéry a kdy jdou vlastně v dnešní době do penze. Parodická scéna o vzájemných vztazích mezi tanečnicemi (jak se ukázalo ne vždy idylických) zase poodkryla chování jindy éterických víl či labutí.

Jisté pochybnosti ve mně probudila až závěrečná choreografie This Is Me z dílny Evy Denkové. Byla krásná, poměrně dynamická, oku lahodící, ovšem nejednalo se o čistokrevný street dance, jak bylo v programu uvedeno. Je samozřejmé, že tanečníci, kteří se věnují zejména klasickému tanci, používají tělo jistým způsobem a mají své zažité pohybové vzorce a projev. Ze svého pohledu bych v tomto případě označila jejich provedení spíše za současný (contemporary) tanec nežli za street dance. Možná by stálo za zvážení, zda si pro tuto část nepřizvat opravdové „streetaře“. Vskutku pompézně, v kladném slova smyslu, a pozitivně pak působil samotný závěr představení, kdy na jeviště přitančili všichni účinkující a společnou pózou večer zakončili.

Přestože se v premiérovém publiku objevilo jen pár dětských diváků, jejich zaujetí a zájem byl očividný. Nejenže se během představení aktivně zapojovali, ale cestou ze sálu si malé slečny opakovaly vtipné hlášky moderátorek a ve foyer zkoušely své první piruety. Přiměřená délka a dobře zvolený koncept přidaly představení na atraktivitě. U nás to baLETÍ je vkusný, zábavný pořad, který upoutá děti i dospělé, a tak balet získá své další fanoušky.

Psáno z premiéry 8. září 2018, Malá scéna DKJT v Plzni.  

U nás to baLETÍ Menuet
Hudba: Luigi Boccherini
Choreografie: Helena Kazárová

Giselle – scéna z 2. jednání
Hudba: Adolphe-Charles Adam
Choreografie: podle J. Coralliho a J. Perrota nastudovala Zuzana Hradilová

Labutí jezero – pas de deux ze 3. jednání
Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
Choreografie: podle M. Petipy nastudovala Zuzana Hradilová

Labutí jezero – pas de quatre z 2. jednání
Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
Choreografie: podle M. Petipy nastudovala Zuzana Hradilová

Kankán
Hudba: Jacques Offenbach
Choreografie: Martin Šinták

Umírající labuť
Hudba: Camille Saint-Saëns
Choreografie: podle M. Fokina nastudovala Zuzana Hradilová

Čardáš
Hudba: Čardáš z Kopanic – lidová píseň v úpravě Jiřího Janouška
Choreografie: David Mikula

This is Me
Hudba: This Is Me (The Greatest Showman – soundtrack)
Choreografie: Eva Denková   Premiéra: 8. 9. 2018