„Vyčítali nám, že jednáme nejednotně,“ říká Martin Kolda o vzniku nové organizace

Martin Kolda.

Autor Josef Bartoš

Kde a kdy se zrodily myšlenky na založení nové profesní organizace? Zaregistroval jsem iniciativu i facebookovou skupinu Jsem tanečník.
Všechno to začalo tím, že jsem na svém osobním Facebooku zveřejnil příspěvek, v němž jsem se ptal lidí, co si myslí o důležitosti, potřebnosti a případném vzniku zastřešující organizace. První odezva byla velmi pozitivní, zdálo se mi, že na podobnou iniciativu uzrál čas. Tenkrát jsem samozřejmě ještě neměl konkrétní představu, jak by něco podobného mohlo vypadat nebo fungovat, nicméně chtěl jsem si udělat takový neoficiální průzkum. Proto jsem pak založil skupinu Jsem tanečník a během zhruba dalších dvou týdnů se ke skupině připojilo přes 2000 lidí. Znovu jsem pak zveřejnil širší dotazník, na který odpovědělo přes 600 lidí. A právě z toho vzešlo, že 96 % z nich by si přálo, aby podobná organizace vznikla.

Tou dobou už jsem měl za sebou společně s dalšími kolegy jednání se státní správou o kulturním sektoru v době pandemie, ať už šlo o programy COVID nájemné nebo COVID kultura. Bohužel jsem často narážel na problém, že úředníci nemají o tanečním oboru, o jeho fungování ani struktuře ponětí. Také nás odkazovali na to, že už to s někým řešili, ale nikdy se to nepodařilo dovést do konce. Je to pochopitelné. Každý se snaží jednat za svou oblast, která má své specifické požadavky. Na druhou stranu spousta potřeb těchto menších oblastí má společné jmenovatele a průsečíky s ostatními.

Na základě druhého průzkumu jsem pak oslovil případné budoucí partnery, zda by měli zájem na tomto projektu spolupracovat. Tenkrát jsme vymysleli jako provizorní název Národní asociace tanečníků. Naším záměrem bylo vytvořit síť napříč celým tanečním spektrem. Proto jsem oslovil zástupce všech stupňů státního školství, kamenných divadel, nezávislé scény, regionálních scén, sportovních tanečních svazů, učitelů tance a podobně. Stalo se to takovou otevřenou výzvou a od spousty lidí jsem dostal pozitivní odpověď. Ne všichni se ale zpočátku stavěli k této iniciativě kladně.

Z jakých důvodů se někteří stavěli proti založení podobné organizace?
Jednalo se o argument, že organizace, které se o danou oblast starají, už existují. Snažil jsem se vysvětlovat, že naším cílem není tyto organizace suplovat, ale že se snažíme propojit celý taneční obor do jednotné organizace, která najde množinu společných zájmů. Mám pocit, že se to podařilo a přivedli jsme k jednomu stolu lidi z různorodých oblastí. A nyní při společných debatách docházíme k tomu, že obecné zájmy jsou skutečně stejné.

Navíc v častých stížnostech, se kterými jsme se setkávali při jednání se státní správou, bylo tanečnímu oboru vyčítáno, že jeho představitelé jednají nejednotně. Myslím, že tohle je problém, se kterým se potýkáme hodně dlouhou dobu. A teď během pandemie se tato slabá stránka projevila ještě více.

Vaše facebooková skupina má téměř 2500 členů. To je poměrně vysoké číslo na to, jak dlouho tato iniciativa existuje. Jak se vám to povedlo? Nastal během příprav této organizace nějaký bod zlomu?
Jde o sílu sociálních sítí. Jednoduše to začalo mým osobním příspěvkem, který si pak nasdílelo přes 100 lidí a každý z nich má samozřejmě své publikum, svou bublinu. Takže se to začalo šířit samo o sobě jako virální obsah, ale myslím si, že se to stalo zejména proto, že potřeba vzniku podobné organizace už tu byla dlouho. Zdá se, že jsem jenom ve správný moment přišel s tím vhodným návrhem.

Kdo za touto iniciativou stojí? Kdo je v radě tohoto orgánu?
Ten výkop jsem udělal já. Ale dnes už za sebou máme ustavující schůzi komory, která má zhruba 20 zakládajících členů napříč tanečním spektrem, mezi nimi například David Strnad, Mário Radačovský, Lucie Hayashi, Yvona Kreuzmannová, Jiří Hais, Jiří Plamínek, Michal Štípa, Jindřich Hes, Iva Musilová, Petra Tirpák-Kostovčíková a další. Shodli jsme se na tom, že nechceme být organizací, která sbírá peníze, takže účast v radě je čestná, tedy zcela dobrovolná a nehonorovaná.

Jakým způsobem plánujete organizaci financovat?
Financování je určitě jedna z věcí, kterou budeme muset řešit. Zatím iniciativa funguje díky dárcovství jednotlivců, kteří se jí účastní. Nicméně do budoucna doufáme, že bude fungovat na základě členských příspěvků, které jsou pro individuální členy stanoveny na symbolických 100,- Kč ročně. Náš odhad je, že bychom mohli obsáhnout několik desítek tisíc členů. Pak by byl rozpočet na provoz zajištěn, vše ale bude záviset na aktivitě a zájmu oboru.

Zároveň se už teď ozvali jednotlivci, že nás rádi podpoří formou daru. Ačkoliv organizace vznikla poměrně nedávno, stojí za ní lidé, kteří se v našem oboru osvědčili, mají za sebou nějaké výsledky a oborová veřejnost těmto osobnostem věří.

Ty jsi zmínil až několik desítek tisíc členů. Je to reálné číslo? Máte nějakou statistiku, kolik lidí ten váš plánovaný záběr obsahuje?
Zeptali jsme se jednotlivých organizací, kolik lidí vlastně zastupují. Získali jsme nějaká čísla a z toho jsme si vytvořili představu. Všichni potenciální zájemci ale nejsou ekonomicky aktivní, někteří se na výkon povolání teprve připravují. Zároveň zdaleka ne všichni si tím vydělávají na své živobytí. Samozřejmě také nemůžeme vědět, zda všichni budou mít opravdu zájem se připojit, ale odhad je mezi 70 a 80 tisíci.

Po měsíci fungování máme přes 8500 řádných členů a přes 35 000 osob, které registrovaní členové aktivně zastupují. Kromě individuálního členství je také možné stát se členem kolektivním a toho využily subjekty jako Svaz učitelů tance, Janáčkova akademie múzických umění či různé taneční kluby a školy.

Mezi vašimi cíli, které uvádíte na Facebooku, stojí, že chcete popularizovat tanec ve společnosti. Jak k tomu chcete přistoupit?
Ono to souvisí s jiným bodem našeho programu, kde stojí, že plánujeme iniciovat vzájemnou spolupráci napříč tanečními obory a jejich svazy. Během jednání zakládajících členů nás zaskočilo, jak málo o sobě navzájem víme. A kde jinde bychom měli hledat fanoušky, podporovatele a zájemce o tanec než mezi kolegy, kteří mají obdobné smýšlení?

Aktuálně se navíc kvůli situaci všichni potýkají s úbytkem zájemců, a tak se propagace a vzájemná spolupráce v oboru jeví jako vhodné řešení.

A pak je to samozřejmě podpora klasické propagace tanečního umění a sportu ve společnosti. V této oblasti bychom se rádi zaměřili zejména na masová média a jejich vliv. Jedna z myšlenek, která rezonovala mezi jednotlivci, byla spustit vlastní pořad v televizi, například na ČT art, který by se věnoval aktuálnímu zpravodajství ze světa tance.

Jak jste momentálně daleko a jaké jsou vaše nejbližší plány?
Nedávno proběhla ustavující schůze České komory tanečních oborů a spustili jsme přihlašování členů. Aktuálně jsme se nově stali členy sekce Hospodářské komory pro oblast sportu a aktivního životního stylu, kam spadá samozřejmě i tanec v mnoha jeho formách. Dále jsme před velikonočními svátky zaslali dopisy ministrům kultury a školství s žádostí o obnovení praktické výuky tanečníků na středních a vysokých školách. Plánujeme také podílet se na rozvolňování pravidel v oblasti kultury po skončení lockdownu, respektive najít nejlepší způsob, aby přechod do běžného provozu byl co možná nejjednodušší. To samozřejmě souvisí s přežitím subjektů, které budeme zastupovat. Podpora státu totiž není dostatečně rychlá a dynamická, nereaguje ihned. Na jakoukoliv kompenzaci se čeká několik měsíců a často se ani neví, jestli budou mít dotčené subjekty na ni vůbec nárok.

Dále pak plánujeme účastnit se jednání ohledně možností provozu letních aktivit. Projednávali jsme například formu tak zvaných „bublin“, kdy se určitá skupina otestuje, odizoluje a pak může bez obav fungovat. Tak by třeba mohly fungovat školy, respektive maturitní ročníky, nebo i nějaké kurzy, workshopy, aplikovat by se to mohlo i na přípravu představení. Všechno ale bude záležet na ochotě státní správy a na aktuální situaci.

Martin Kolda (*15. 12. 1986)
Zakladatel a ředitel společnosti Art 4 People s praxí v oboru produkce a managementu. Působí také jako kreativec, dramaturg, pedagog a porotce interpretačních a choreografických soutěží.

Od mládí se věnoval společenskému tanci, roku 2007 dosáhl titulu vicemistra ČR ve standardních formacích, reprezentoval ČR na mistrovství světa a v současnosti je držitelem nejvyšší mezinárodní třídy „M“. Vystudoval konzervatoř Taneční centrum Praha, kde byl členem souboru Balet Praha Junior. Již při studiích byl členem baletního souboru Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem. V roce 2013 absolvoval magisterské studium na katedře tance na HAMU. Při studiu vysoké školy zastával pozici vedoucího produkce souboru Balet Praha Junior. Od roku 2014 začal spolupracovat s Pražským komorním baletem a v letech 2015–2016 zde působil jako výkonný ředitel a člen dramaturgické rady. Je dramaturgem a jedním ze zakladatelů festivalu Dance Life!, který se kontinuálně pořádá od roku 2012. Od roku 2014 produkčně a dramaturgicky zajišťuje koordinaci oslav Mezinárodního dne tance v ČR.

Režijně a choreograficky se podílel např. na projektech v rámci akcí jako Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Designblok, Czech team Grand Event, Česko-Slovensko má talent, Dance Life Expo, na doprovodných programech festivalu Zlatá Praha nebo na mnoha TV pořadech či filmech (Télévision Française 1, ZDF, TV Prima, Česká televize atd.).