Noc divadel a netradiční site-specific na HAMU

Noc divadel a netradiční site-specific na HAMU

Autor Josef Bartoš

Autor Natálie Erbesová

V sobotu 15. listopadu 2014 ožila česká divadla kulturním svátkem Noc divadel. Hlavním organizátorem již druhého ročníku byl Institut umění – Divadelní ústav, který se inspiroval celoevropským projektem European Theatre Night pořádaným od roku 2008.
Smyslem akce je nejen popularizace českého divadla, ale i jednotlivých divadelních prostor, alternativních scén i samotných umělců. V programu této oslavy umění mohli diváci nalézt činoherní inscenace, hudební koncerty, taneční kusy, pantomimické glosy, cirkusové show, improvizované hry, filmové promítání nebo různé workshopy a přednášky. Program celé Noci divadel byl natolik nabitý, že si návštěvníci museli předem pečlivě naplánovat cestu.
Této akce se mezi mnohými účastnilo také divadlo Ponec, scéna pro současný tanec. Ve svém programu nabízelo pohybové workshopy s vedením divadla, projekci nového dokumentárního snímku k 20. výročí založení České taneční platformy nebo prohlídku zázemí divadla vedenou jeho zakladatelkou Yvonou Kreuzmannovou. Dokument byl reminiscencí na poslední jubilejní ročník přehlídky domácího divadla – obsahoval četné rozhovory s choreografy oceněných děl či ukázky. Návštěvnost této dokumentární premiéry byla však mizivá; první promítání zhlédlo odhadem patnáct diváků. Dokument, jehož autorkou je Jana Návratová, vedoucí Taneční sekce Divadelního ústavu, působil spíše jako pracovní verze, kterou následně autoři rozvinou do ucelenějšího a hodnotnějšího tvaru.
Z alternativních scén bychom mohli jmenovat NoD, kde studenti pantomimy pražské HAMU uvedli tři improvizované performance trvající s krátkými přestávkami obdivuhodné čtyři hodiny. Vzhledem k improvizačnímu charakteru byla kvalita celého večera poměrně kolísavá. Méně početné nevydařené scény však střídaly humorné party a v některých momentech se ani performeři neubránili úsměvu, který se dral do jejich tváří. O dva dny později, 17. listopadu, slavila celá republika 25. výročí listopadové revoluce. Při této příležitosti se konala řada vzpomínkových a kulturních akcí, kterých se účastnila i Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze. Budova akademie a přilehlé Malostranské náměstí ožily koncerty, audiovizuálními projekty a videoprojekcemi.
Program pro návštěvníky připravila také katedra tance a v prostorách Hartigovského paláce představila čtyři taneční kompozice. První dvě se konaly v malém podzemním sále Avalon, další v gotické věži. Při vstupu do budovy se příchozích ujaly studentky tance a dále je předaly policistovi-dozorci z řad studentů katedry pantomimy. Ten každému z návštěvníků určil, kde má stát, co má udělat, na co se smí a nesmí dívat – především byl zákaz pokukovat po džínách visících nad vstupem do sálu. Hned v první improvizované etudě se objevilo téma rudé revoluce. Ve stylizovaném komickém tanci plném „budovatelských“ póz a gest se představily studentky taneční pedagogiky Adéla Petáková, Lucie Plachá a Karolína Gilová. Další taneční dílo částečně založené na improvizaci připravila studentka z programu Erasmus Fanette Ponsová, která od roku 2011 studuje choreografii na konzervatoři v Barceloně. Všichni diváci se poté přesunuli do malého prostoru gotické věže. Cestou se museli vypořádat s překážkami, které jim studenti svými těly připravili. Vyhýbali se jim, překračovali je, nechali se jimi vést – stále pod dohledem dozorce. Po chvíli čekání bylo návštěvníkům řečeno, ať už nečekají frontu na banány a vejdou. Ve věži vystoupila Markéta Jandová ve své choreografii Princezna se železnou maskou.Kompozice byla zajímavým oživením, protože obecenstvo na ni shlíželo z výšky. Orwellovsky laděné téma se odehrávalo především v kontaktu s podlahou, často se objevovaly záklony a přízemní polohy. Poslední vystoupila Lucie Plachá v choreografii Vůně Adély Petákové. Ojedinělá sólová výpověď ženy v doprovodu poezie zajímavě korespondovala se specifickým věžním prostorem. Při odchodu diváci obdrželi banány – nyní už byly k dostání. Celá akce příjemně překvapila netradičním prostorem i pojetím, které podtrhlo spojení studentů kateder tance a pantomimy. Jen tak dál.   Psáno z Noci divadel 15. listopadu 2014 a z představení 17. listopadu 2014, Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění, Praha.   Nová generace Klíče v kapse aneb Stále zvoníme
Interpretace: Adéla Petáková, Lucie Plachá a Karolína Gilová  Foraï
Choreografie: Fanette Pons
Interpretace: Monika Částková, Lucie Charouzová a Pavlína Vejnarová
Hudba: José Carrasco-Vázquez Princezna se železnou maskou
Hudba: Martin Klusák
Choreografie a interpretace: Markéta Jandová
Scénografická spolupráce: Kateřina Soukupová  Vůně
Choreografie: Adéla Petáková
Interpretace: Lucie Plachá
Hudba: Jiří Lukeš
Básně: Dominika a Nikol Danosovy
Koncept a vizuál: Michal Horáček