V Banské Bystrici odstartoval osmý ročník slovenského festivalu současného tance Štyri (+2) dni tanca pre Vás. Potrvá do 16. října a představí to nejzajímavější, co vzniklo na nezávislé taneční scéně na Slovensku za uplynulý rok. Hlavním pořadatelem je Divadlo Štúdio tanca – instituce, soubor, ale také nový prostor pro současný tanec, který letos vstupuje do další etapy své existence. Na festivalu se podílí také Konzervatórium J. L. Bellu, na jehož půdě se kdysi tato myšlenka zrodila. Konzervatoř, jejíž taneční oddělení se specializuje zejména na přípravu profesionálních tanečníků právě pro oblast současného tance, poskytuje prostory pro doprovodné workshopy a patřil jí také zahajovací program, který nesl výmluvný název Večer budúcich profesionálov.
Taneční odbor konzervatoře vede choreograf Tomáš Nepšinský, který je také autorem představení, jež proběhlo poněkud improvizovaně v prostorách konzervatoře, v nevelkém koncertním sále, kam se zájemci tak tak vešli do několika řad židlí. Choreografie Appointment byla prováděna částečně s nahrávkou, částečně s živým doprovodem v podání mladé banskobystrické kapely UŽZ, která pro sebe zabrala vyvýšené pódium. Začalo se však do ticha skupinovou variací asi dvanácti studentů, kteří si pohrávali se zadržovanými pózami i pády těžiště. Energicky do toku tance zasáhla rocková kapela první písní a strhla na sebe pozornost diváků, zatímco se na výstup připravila obměněná skupina ve složení 6 párů a 4 dívek. Dominovaly ostré úhly paží, striktní pohyb podbarvila strohá angličtina, ale nálada s hudbou i stylem přešla do jakési taneční party, vystřídané kontrastem hlubokého vnitřního napětí ve strnulém pohybu. Okamžiky, kdy divák čekal v napětí, zda dojde k prolomení hranice a energie se uvolní, byly podbarveny náznaky hudby, která se však také nerozvinula. Nakonec se nehybný tichý obraz proměnil ve variaci dvou tanečních párů, které již vířily v dynamických kombinacích. Převaly, výskoky, chůze, ostré změny směru, nové skupinky tanečníků. Melodický doprovod elektrické kytary přešel v další píseň a interpreti měli několik minut na vydechnutí.Opět na scéně, dívky tentokrát v černých šatech, rozehrávali účinkující další variaci začínající zastavovanou chůzí, ale rozvíjející se v pohotovu práci na zemi, s akrobatickými prvky, pády i piruetami. Po celou dobu šlo především o tanec jako takový, o jeho čistotu, o zobrazení a demonstrování jeho principů včetně partneřiny. Choreografie nestavěla před diváky žádný příběh, ale pozoruhodně gradovala ve stále větším soustředění a hmatatelné energii tanečníků. Když před diváky osaměly tři páry, které naplnily prostor pomalým pohybem, spočívajícím v přenášení tanečnic v nejrůznějších pozicích za zvuku nové písně, všechna pozornost byla soustředěna na tento vláčný, tažený pohyb a práci tanečních partnerů. Jako kontrast následovala dynamičtější pasáž na ruchy a zvuky elektrické kytary, kdy dynamika pohybů opět nabývala na síle a plnila místnost až hmatatelně. Okamžik, kdy se dívky usadily na zemi a chlapci zastavili svůj pohyb vestoje, byl následován delším tichem, než se přihlížející roztleskali, neboť stále očekávali pokračování, nechtělo se ani uvěřit, že již uplynula téměř hodina času a kus je u konce. Bylo zřejmé, že především druhou polovinu představení tančili nejstarší studenti stojící již na prahu profesionální kariéry a že se zde formuje nová generace talentovaných tanečníků.
Vystoupení konzervatoristů by jistě přilákalo více obecenstva, kdyby se odehrálo v prostorách nové budovy Divadla Štúdio tanca. Tam se však soubor připravoval na generální zkoušku dnešní premiéry (Katarína Mojžíšová, Karel von Kleist: Příliš blízko na návrat). Divadlo Štúdio tanca působí poprvé ve vlastních prostorách, které zahrnují moderní baletní zkušebny, zázemí, kanceláře a divadelní sál ne nepodobný pražskému Ponci. Nový prostor by měl přilákat nové diváky, a samotný soubor si po třináctiletém působení vlastní scénu bezpochyby zaslouží. Vznikla tu nejen možnost uvádění tanečních a multižánrových představení v dobře vybaveném prostředí, tanečních sálů je využíváno pro kurzy různých technik pro veřejnost. Vzdušné prostory divadelní budovy umožňují vstup i jiným uměleckým žánrům – přímo volají po výtvarném umění či instalaci. Na nejbližší dny však budou hostit současný tanec. Středeční večer tedy patří premiéře Štúdia tanca, další dny se mohou diváci těšit vždy na dvě choreografické práce, od sedmi hodin na vystoupení tanečních skupin, od osmi hodin na sólové projekty, po představení pak na diskusi s tvůrci. Sympatickým tahem divadla je možnost kupovat lístky na jednotlivé choreografie, ne pouze na celý večer, což dovoluje divákům flexibilnější využití času v divadle. A pro zájemce, kteří nechtějí zůstat jen pasivními pozorovateli, probíhají, jak již bylo řečeno, v prostorách konzervatoře taneční workshopy, které jsou v odpoledních hodinách otevřeny široké veřejnosti. Čeká nás týden doslova nabitý tancem.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace