Absolventské představení Taneční konzervatoře hl. města Prahy
Ve školním roce 2007/ 2008 absolvovalo osmileté studium tance na TK HMP 19 studentů. 13 v oboru klasický tanec a 6 studentů v oboru moderní tanec. Tito studenti se představili ve dvou večerech 21. a 22. června 2008 v pražském Stavovském divadle v náročném repertoáru obou oborů. Jako první část zhlédli diváci Kuchyňskou revui na hudbu Bohuslava Martinů a s libretem Jarmily Kröschlové v nastudování Jiřího Srnce a choreografické spolupráci Adély Srncové.Studenti bravurně zvládli toto humorné dílko, v němž je taneční projev spojen s rekvizitou: hrnec, poklička, utěrák, kvedlačka a smeták. Studentům se podařilo ztvárnit dramatickou zápletkou i s jemnou nadsázkou. V následující části programu byly zařazeny ukázky z baletního odkazu 19. a 20. století. Choreografů Mariuse Petipy a Vasilije Vainonena. Zde se zaskvěla práce pedagogů TK HMP, kteří tradičně připravují žáky k vrcholným metám v oboru klasického tance. Pod jejich vedením vyrůstá nová generace, která zná detaily taneční techniky a rozumí baletnímu umění, jež více než 300 let vybrušují a zdokonalují nejtalentovanější mistři tance.
Na programu bylo Čajkovského pas de deux z Louskáčka a pas de deux z baletu Plameny Paříže na hudbu Borise Afasjeva, obé v choreografii Vainonena a v nastudování prof. Kateřiny Slavické. Absolventi v oboru moderní tanec zatančili v premiéře Bjerkely (Březový háj) na hudbu norské skladatelky a zpěvačky Mari Boine v choreografii svého pedagoga Davida Stránského. Tančící zaujali svým čistým provedením, vedeným snahou o co nejdokonalejší pohybové sdělení obsahu písně. Píseň vypráví o hrách, touze a citu mladých lidí. Půvabným završením programu absolventského představení byla Suite en blanc, balet z roku 1943 na hudbu Eduarda Lalo v choreografii Serge Lifara. Tento balet byl uveden jako česká premiéra díky řediteli TK HMP Mgr. Jaroslavu Slavickému, který získal toto dílo pro svou školu. Balet nastudovala prof. Kateřina Slavická s odbornou spoluprácí Cyrilla Atanassoffa. Suite en blanc byla vytvořena v neoklasickém baletním stylu, jehož jedním ze znaků je vláčné až koketní vedení paží tanečnic, což Suite en blanc ozvláštnilo a studentům přineslo nové poznání. Suite en blanc začínala hudební předehrou, po níž se otevřela opona a divákům se naskytl pohled na „živý obraz“ seskupení tanečníků a tanečnic, který byl postupně roztančen. Viděli jsme čísla: La Sieste, Théme varié, La Serenade, Pas de cinque, La Cigarette, Mazurka, L´Adage, La Flute a Le Coda. Poslední část, ve které tančili všichni zúčastnění, byla oslavou tance, což se vlastně neslo celým představením TK HMP. Je zásluhou vynikajících pedagogů TK HMP a snahy studentů, že jejich tanec působil lehce a přes pohybovou náročnost naprosto přirozeně. Svou grácií a radostným projevem strhli tanečníci obecenstvo k neutuchajícímu potlesku a aplaudování.
Maturanti a absolventi 2008 v oboru klasický tanec:
Adigüzel Belgi, Bohuňovská Nikola, Čakarmišová Hana, Kaufmanová Kristýna, Krupičková Tereza, Maštěrová Monika, Matějková Magdalena, Němcová Barbora, Němečková Kristýna, Piechatczková Kristýna, Zápotocká Eva, Burlac Veaceslav, Gherciu Serghei Maturanti a absolventi 2008 v oboru moderní tanec:
Hauptvogelová Nikola, Hrdličková Alena, Ptáčková Nikol, Zouzalová Kristýna, Havelka Jiří, Starý Jiří
Autor: Eva Krakešová
Absolventské představení 1. STK: Celý večer patřil absolventům
Dne 22. června se na prknech Divadla na Vinohradech konal Výroční absolventský koncert 1. soukromé taneční konzervatoře v Praze. V žánrově pestrém programu, jak je u těchto koncertů zvykem, se představili absolventi školy i s mladšími spolužáky. Koncert se skládal ze čtyř částí: jednoaktový balet Les Sylphides v původní choreografii Michaila Fokina s hudbou Fryderyka Chopina; Klasický baletní repertoár; narativní choreografie Jany Tobolové Dům Bernardy Alby inspirovaná Federicem Garcíou Lorcou a v závěru stylizovaný Lidový tanec. Vzhledem k tomu, že to byl koncert absolventský, budu se dále věnovat převážně třem absolventům, neboť celý koncert patřil jim, jsou to Veronika Fišerová, Marika Hanousková a Petr Holuša. Veronika Fišerová dostala příležitost ztvárnit charakterní roli, kterou dokáže jak technicky, tak herecky pěkně vyjádřit. Mám na mysli třeba variaci Esmeraldy, ve které je důležité určité charisma, aby diváka nadchla, a to nám Veronika bezpochyby odkryla, i po technické stránce byl její výkon velmi dobrý. Veronika se dokázala ten večer vžít do mnoha rolí, mě dále zaujal výkon v části Les Sylphides Valse Ges-Dur a Sylvie – pas de deux, které si zatančila společně s Petrem Holušou, díky citlivému pojetí těchto postromantických rolí, díky pružné a éterické práci v držení těla a paží. Brilantně Veronika interpretovala roli nejstarší sestry Augustias v tragické choreografii Dům Bernardy Alby. Zcela vystihla postavu v její celkové charakteristice, herecký výkon byl emotivní, přesvědčivý, sugestivní a opravdový. Myslím si, že Veronika má před sebou slibnou profesionální budoucnost, a již se těším, co nám tato tanečnice předvede příště. Marika Hanousková vynikla svým přirozeným poetickým „vílím“ vzhledem a plynulým pohybem paží především v Mazurce D-Dur v Les Sylphides. Své taneční kvality též prokázala v technicky náročné variaci Gamsatti a v pas de deux z baletu Louskáček. V pas de deux z Louskáčka se velmi pěkně sladila s partnerem Petrem Holušou a oba dokázali citlivě interpretovat překrásnou hudbou Petra Iljiče Čajkovského. V části lidových tanců z ní vyzařovala radost z pohybu a veselý, optimistický náboj, kterým zapůsobila na publikum. V herecky náročné roli nejmladší sestry Adély v choreografii Dům Bernardy Alby vyprávěla slova dramatickým, napínavým pohybem. Marika dokázala, že je tanečnice mnoha podob, a doufejme, že se v budoucím tvrdém profesionálním tanečním světě uplatní. Další hvězdou večera se stal Petr Holuša, což je poměrně vysoký a výrazný tanečník, přesto lehce skáče i dopadá a své tělo výborně koordinačně zvládá. Nejvíce překvapil v pas de deux ze Sylvie, kde se sžil s partnerkou Veronikou Fišerovou, které byl výbornou oporou a partnerka se na něj mohla spolehnout. Herecky se plně projevil v roli Pepe Romana z Domu Bernardy Alby, kde si vyzkoušel i jiný pohybový rejstřík než klasický a vyrovnal se s tím opravdu úctyhodně. Je to talentovaný tanečník mnoha kvalit s jevištním kouzlem osobnosti, který nám ještě hodně ukáže, pokud se bude nadále tak snažit a dostane v profesionální sféře šance. V klasických variacích se předvedli i mladší žáci a za staršími rozhodně nezaostávali, na příklad Vojáček Patrik Hagara s Panenkou Karolínou Galambovou přesvědčivě napodobili pohyb loutek. Dále se mi líbila variace princezny Floriny, kterou tančila Pavlína Zemanová, protože její projev byl charakteristicky vystihující a technicky dobře provedený. U bývalé studentky Venduly Reinbergrové v roli Matky v Domě Bernardy Alby bylo jasně vidět, jak jí škola dobře herecky a technicky vychovala. Tuto roli interpretovala velmi věrně, byla strhující. Přednosti Elišky Černohlávkové se nejvíce odkryly v éterických sólových variacích v Les Sylphides, pro které je jako stvořená jak vzhledově, tak tanečním vrškem těla. V baletu Les Sylphides se představil i Pavel Kremsa, což je tanečník, který, když na sobě bude ještě tvrdě pracovat, mnoho v tanečním světě dokáže. V pas de deux od Petra Iljiče Čajkovského v choreografii George Balanchina tančila Kristina Kohoutová, která svůj úkol zvládla se ctí.Celkově si myslím, že se koncert velmi líbil nejen mně, ale i divákům, kteří nadšeně tleskali i během variací a na konci si tanečníky většinou vyžádali i k druhému poděkování.
Maturanti a absolventi 2008:
Bitterová Jana, Fišerová Veronika, Hanousková Marika, Haraštová Iveta, Holuša Petr, Vondráková Anna Autor: Tereza Babická
autorka je studentkou TK HAMU obor taneční věda
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Milan Podolec
Na "Louskáčkovi" jsem byl v Pardubicích dne 11. 11. 2024, děti po chvíli začaly odcházet a přiznám se, že i mně se…Louskáček – Kouzelný příběh – Půvabný, hravý, ale i strašidelný spektákl v Olomouci