Meda tanečnice

Meda (Daniel Šváb a Tatiana Dyková). Foto: Petr Kadlec.

O tom, že Meda Mládková byla vlastně profesionální tanečnice, hovoří mimo jiné právě toto divadelní představení. V knize o dějinách českého tance 20. století (kdyby nějaká byla sepsána) bychom ji asi nenašli, nicméně proč to zde nezmínit, když je její osobnost jedním z hlavních témat výjimečného a už dlouho dopředu vyprodaného představení?

Meda Mládková byla v mládí revuální tanečnicí ve skupině Marty Aubrechtové. Účinkování v tanečních show pro ni znamenalo jak po nějaký čas zdroj obživy, tak splnění jejího dívčího snu. A stejně tak jako dokázala dovést do konce tento první sen, dokázala si pak splnit všechny sny a cíle, které si ve svém životě vytyčila. Ne nadarmo je mottem představení její věta: „Když chceš, můžeš!“.

Inscenace Meda však má ještě mnoho dalších aspektů s tancem souvisejících. Režie se zhostila tanečnice a choreografka Adéla Laštovková Stodolová a hlavní roli ztvárnila Tatiana Dyková, herečka s velmi podobnou taneční zkušeností jako její postava v této divadelní hře.

Tanečních výstupů v představení není málo a pro dění na jevišti mají poměrně zásadní význam. Je znát, že scénář i režie se důrazu na význam tance v životě Medy Mládkové nebojí, spíš naopak. Meda tančí kvůli penězům, tančí pro záchranu svého života, pro získání své lásky, pro vyjádření svých pocitů či jako zhmotnění genia loci Kupkových obrazů. Adéla Laštovková Stodolová sice nekomplikovala dění na jevišti náročnější pohybovou produkcí (což by se možná od absolventky Duncan Centre a katedry nonverbální divadla HAMU dalo očekávat), ale nebála se prostřídání různých stylů, jež působilo velmi svěže a explicitně. Drobný zádrhel bychom snad mohli vyšťourat v choreografii stepu, vytvořenou alternující herečkou Kateřinou Steinerovou, v níž trochu pokulhával jak dobový taneční styl, tak rytmus (možná i proto na botách hereček chyběly plechové zvukovky). Ovšem v celkovém vyznění to nakonec zapadlo. Naopak velmi zajímavě působil pohybový výstup „myší“ v kašírovaných maskách, představující byrokratický establishment předrevolučního Československa. Zajímavá byla i hra se scénografií, využívající prosklené vitríny různých rozměrů a tvarů. Lze jen konstatovat, že režisérka Adéla Laštovková Stodolová zde opět naplno projevila a využila svůj tvůrčí divadelní potenciál a dokázala ho skvěle propojit s hereckým uměním Tatiany Dykové. Představení silně dominuje její výborný herecký výkon, pracující mimo jiné dokonale s pohybem, například při vytváření charakteru věku hlavní postavy.

Nutno podotknout, že Tatiana Dyková velmi příjemně překvapuje i jako tanečnice. Její tanec je elegantní, přesný, paže jsou při něm nekonečně dlouhé. Velmi pozitivní je absence divadelního patosu, jak jej občas vídáme u některých hereckých hvězd, když zapojují tanec do svého divadelního projevu. To představitelka Medy dokáže bez problémů spojit svůj hlasový projev s přirozeností v tanečním pohybu, aniž by upozorňovala na své fyzické limity.

Představení Meda se odehrává na letní scéně Musea Kampa, které bylo pro tuto příležitost zvláště upraveno, ale pouze tuto sezónu. Derniéra se bude konat 8. září 2019 přímo v den 100. narozenin Medy Mládkové. Nelze než se nepřipojit ke gratulantům, protože i díky ní do českého tance přišla další inspirace. A teď už to není jen geniem loci Kupkových obrazů, které motivovaly nemálo českých tanečních tvůrců.

Psáno z reprízy 22. července 2019, letní scéna Musea Kampa.

Meda
Režie a choreografie: Adéla Stodolová Laštovková
Hrají: Tatiana Dyková, Lukáš Příkazský, Dana Batulková / Stanislava Jachnická, Veronika Arichteva / Kateřina Steinerová, Jaromír Dulava / Daniel Rous, Daniel Šváb / Václav Krátký
Scénář: Daniela Šteruská
Dramaturgie: Magdalena Frydrychová
Scéna: Lucia Škandíková
Kostýmy: Tereza Kopecká
Hudba: Petr Zeman
Choreografie stepu: Kateřina Steinerová
Produkce: Tereza Nyklová
Producent: Daniela Šteruská, Mamon Art s.r.o.
Spolupořadatel: Museum Kampa
Premiéra: 24. 6. 2019