Krátký rozhovor s RootlessRoot Company
Proč jste pojmenovali vaše taneční uskupení „RootlessRoot“, tedy kořeny v podstatě bez kořenů?Jozef Fruček (SK): Pretože sa to ťažko vyslovuje. Len žartujem!! Prvá voľba bola Unknown Negative Activity, niečo ako záškodníci, ale rootlessroot napokon o mnoho bližšie vyjadruje to, čím sme a čo nás zaujíma.
Tak ako sa pýtate vy, čo znamená rootlessroot, tak sa pýtam aj ja. Rootlessroot je skutočná hádanka. Koreň nemôže byť bez koreňa, ale koreň nevie o tom, že je koreň, tak prečo sa pýta, kde je jeho koreň? Mačka nevie o tom, že je mačka. Dáva to zmysel? Ak dáva, výborne, ak nedáva ešte lepšie.
To, čo posledné roky propagujeme, je rozvíjanie prirodzenej mysle, rozvíjanie normálnosti. Nie špeciálna a arogantná, ale jednoduchá a primitívna myseľ a telo. Práca na zveľaďovaní komunikácie, ako jedinečný nekončiaci ciel. To je rootlessroot. Pocházíte oba z jiné země. Jak vlastně v praxi probíhá vaše spolupráce? Máte někde stálou základnu?
Linda Kapetanea (GR): Nehodíme se k sobě, a právě proto spolu můžeme pracovat. Ovlivňujeme se navzájem a skrze konflikt obohacujeme náš svět, práci a umění. Žijeme v konfliktu, to nás motivuje, provokuje naši představivost, žene nás vpřed, abychom odhalili náš potenciál, talent a vlastní limity. Skutečnost, že pocházíme z odlišných koutů světa, z různých kulturních a politických zázemí, nám velmi pomáhá. Vede nás to k určitým kulturním a emocionálním střetům, ze kterých může vzniknout možná něco zajímavého.
Čeští diváci se mohli s vaší tvorbou seznámit v představení souboru DOT504 – Holdin´ Fast a 100 Wounded Tears. Co je vám bližší a proč: práce choreografa se souborem nebo práce na díle, které nejenom vytvoříte, ale i v něm tančíte?
Linda Kapetanea: V podstatě v tom není rozdíl. Necháváme se vtáhnout a vnímáme to stejně. Vkládáme do každé práce celé srdce. Spolupráce s DOT504 má pro nás stejný význam, jako když tvoříme sami pro sebe. Oni do nás vloží důvěru, my se chopíme šance a výsledek můžete posoudit sami. Jediný rozdíl spočívá v nastavení celé situace. Když jsme přizváni jako hostující choreografové, pracujeme se skupinou pouze velmi krátkou dobu, nestihneme do hloubky poznat lidi, se kterými pracujeme. A to může být trochu problém, neboť potřebujeme trochu času a prostoru, abychom objevili potenciál, který v tanečnících je. Nicméně to je to, co ti život nabízí a ty se s tím musíš nějak vypořádat. A tento druh výzev máme docela rádi. Být biti, ale zároveň mít možnost zasadit pár ran. Ve vašich dílech zpracováváte závažná, řekněme přímo depresivní témata. Objevuje se v nich bolest, násilí, krutost, smutek…Neláká vás zabrousit i do dejme tomu pozitivnějších vod?
Jozef Fruček: To predsa nie je pravda. Spomeňme si na Holdin Fast, krása, humor a sex. Takže nie všetky predstavenia. My sme s Lindou v súkromí veľkí zabávači a humoristi a vzájomne si pripravujeme mnoho kanadských žartíkov. A my si naozaj želáme vytvoriť humorné dielko. Každá nová tvorba začína tým, že chceme divákov rozosmiať, nakoniec však robíme niečo iné. Pár kritikov našu prácu nazýva štúdiom metafyzického zla. Mám pocit, že témy, s ktorými pracujeme sú silnejšie než my a tým, že sa v nich vŕtame, ony samé sa formulujú a rastú ako samostatný organizmus. To čím predstavenie naozaj je, zisťujeme až na javisku pred divákom a spolu s divákom.
Jak vznikalo představení Eyes in the Colors of the Rain, které budou mít šanci diváci zhlédnout v rámci festivalu Tanec Praha? Kdo přišel s nápadem inspirovat se tématem apokalypsy a básní W. Blakea a proč?
Jozef Fruček: Predstavenie vznikalo s veľmi presným konceptom: "friction dramaturgy". Dramaturgia, ktorá nefunguje v lineárnom, časovom pláne, ale ktorá je účelne rozbitá, aby vyprovokovala v divákovi nové súvislosti. Predstavenie sa skladá z 3 propozícií. Jedna bojuje o to, že predstavenie je inšpirovane básňou W.B. Night, druhá propozícia je o tom, že predstavenie je o Apokalipse Jána a tretia propozícia navrhuje " toto predstavenie je o mne". No a tieto 3 rôzne názory performerov sa v predstavení stretávajú, prelínajú a bijú sa o svoj život a miesto na javisku. Kto prišiel s týmto nápadom? Nikto, nápady k nám chodia samé, ale odkiaľ neviem, my ich len odchytávame. Máte sa na čo tešiť, v predstavení máme aj štipku humoru.
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace