Tanec

Brněnská Raymonda: návrat Bílé dámy a rozpolcená šlechtična

V Národním divadle Brno měla 22. a 23. února premiéru nová verze baletu Raymonda v úpravě Jaroslava Slavického. Hudba Alexandra Glazunova, výpravné scény a slavné variace lákají do divadla stále početnou skupinu milovníků klasiky. V brněnské dvouaktové Raymondě na ně čeká řada překvapení.

Brněnská Raymonda: návrat Bílé dámy a rozpolcená šlechtična

V Národním divadle Brno měla 22. a 23. února premiéru nová verze baletu Raymonda v úpravě Jaroslava Slavického. Hudba Alexandra Glazunova, výpravné scény a slavné variace lákají do divadla stále početnou skupinu milovníků klasiky. V brněnské dvouaktové Raymondě na ně čeká řada překvapení.

La Sylphide ani Napoli do muzea nepatří

O tom se mohli přesvědčit návštěvníci obou premiér baletního večera v Národním divadle. Balet La Sylphide (Sylfida) a třetí jednání z baletu Napoli (Neapol) Augusta Bournonvilla přijel do Prahy nastudovat se svými asistenty osobně ředitel Královského dánského baletu Frank Andersen a pečlivá příprava se maximálně zúročila. A přestože první kus se datuje do roku 1836 a druhý 1842, přestože choreografie zůstává – dle slov inscenátora – na 95 procent stejná a scéna vychází z toho nejtradičnějšího pojetí, je v představení život a myslím, že se stěží najde někdo, kdo by si o něm troufl mluvit jako o muzeálním kousku.

La Sylphide ani Napoli do muzea nepatří

O tom se mohli přesvědčit návštěvníci obou premiér baletního večera v Národním divadle. Balet La Sylphide (Sylfida) a třetí jednání z baletu Napoli (Neapol) Augusta Bournonvilla přijel do Prahy nastudovat se svými asistenty osobně ředitel Královského dánského baletu Frank Andersen a pečlivá příprava se maximálně zúročila. A přestože první kus se datuje do roku 1836 a druhý 1842, přestože choreografie zůstává – dle slov inscenátora – na 95 procent stejná a scéna vychází z toho nejtradičnějšího pojetí, je v představení život a myslím, že se stěží najde někdo, kdo by si o něm troufl mluvit jako o muzeálním kousku.

Divácká kastrace ve znamení goril

Nová inscenace Ondřeje Lipovského Gorillas s prozíravým podtitulem „divadelní kastrace“ by se jistě nemusela stydět ani za účast na (bohužel prozatím pouze filmovém) Festivalu otrlého diváka. Ne sice z důvodu krvavé či brutální tematiky, drásající všechny smysly, ale spíše z náročnosti snahy pochopit hlubokou tematiku díla, zatěžující především oční víčka.

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE