Friedemann Vogel. Foto Roman Novitzky.
Všechno – veškeré naše cítění – má svůj původ v pohybu a tanec je pohyb zušlechtěný tak, aby dokázal komunikovat. Dokonalé zvládnutí techniky je sice velmi důležité a působivé, ale nakonec je stejně vždy nejpodstatnější to, co tanečník svým pohybem vyjadřuje.
My tanečníci jsme v pohybu pořád a snažíme se vytvářet nezapomenutelné chvíle. Právě to je cíl každého z nás, bez ohledu na to, jakému se věnujeme tanečnímu stylu. Když se tedy zničehonic zavřou divadla, zruší se festivaly a my najednou nesmíme vystupovat, zastaví se nám svět. Žádný fyzický kontakt. Žádná představení. Žádné publikum. Ještě nikdy v moderní historii nemusela taneční komunita vyvinout takové úsilí o udržení motivace a hledání svého raison d’être, jako právě teď.
Avšak právě nyní, když jsme přišli o něco tak cenného, si skutečně uvědomujeme, jak zásadní naše činnost je a jaký význam má tanec pro společnost. U tanečníků se většinou obdivuje jejich fyzická zdatnost, ale ještě více čerpáme ze své duševní síly. Věřím, že tato jedinečná kombinace fyzické a mentální odolnosti nám pomůže tuto dobu překonat a přijít na nové způsoby, jak pokračovat v tanci i v rozdávání inspirace.
„Hvězda světového formátu, které sláva nikdy nestoupla do hlavy,“ tak o Friedemannu Vogelovi psali v časopise Tanz, když ho v roce 2019 podruhé zvolili Tanečníkem roku. O rok později tento první sólista stuttgartského baletu obdržel od komise prestižní německé ceny Deutscher Tanzpreis za svou dlouhou a úspěšnou mezinárodní kariéru ocenění „Mimořádný umělec“.
Tanci se Vogel toužil věnovat už úplně odmala, takže možná nikoho příliš nepřekvapí, že první celovečerní dokument, který o něm byl natočen, nese název Friedemann Vogel – Ztělesnění tance. Získal nejrůznější ceny a již dvacet let vystupuje na slavných scénách po celém světě, od milánské La Scaly přes moskevský Bolšoj těatr až po tokijský Světový festival baletu. Všude sklízí úspěch jak u kritiků, tak u diváků. Oceňován je jak za svá velice působivá ztvárnění postav v dramatických kusech, tak za úchvatná vystoupení v modernějších inscenacích. Je nositelem titulu „Kammertänzer“ – nejvyššího ocenění, jaké může tanečník v Německu získat.
Překlad: Anna Štádlerová
Zdroj: www. divadlo.cz
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace