Zde plné znění otevřeného dopisu:
Vážená paní ředitelko,
Nikdy bych si nedovolila komentovat rozhodnutí zaměstnavatelů ohledně jejich podřízených, ale v tuto chvíli je nutné udělat výjimku: nečestná a unáhlená rozhodnutí uvnitř naší největší kulturní instituce.
Poznali jsme se v roce 2009 v Jihočeském divadle, vy jako ekonomická ředitelka, já jako sólistka a zástupce šéfa baletu. Zažili jsme spolu náročnou reorganizaci baletu, která se podařila, a řekněme si upřímně, velmi přispěla ke zvýšení kvality baletu (je zřejmá dodnes). Ale jak se takové změny v divadle podaří? V divadle je to o lidech, o těch lidech na správných místech ve správnou chvíli. V Jihočeském divadle to byl generální ředitel Jiří Šesták, který znal divadlo ,,od A do Z“, byl dokonalý manažer a lídr, ale zároveň to byl umělec duší i tělem. Proto dokázal v budějovickém divadle a na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově uvádět tak originální umění. My ostatní okolo něho (vy dokonce v bezprostřední blízkosti) jsme se jen mohli učit, jak se to má dělat. Domnívala jsem se, že za ta léta musel každý, včetně vás, pocítit, že divadlo je O LIDECH, o těch, kteří dají do své práce nejen profesionalitu, ale i upřímný zápal do divadelní práce.
O to více mě šokují vaše aktivity po příchodu do Prahy – zvláště v souvislosti s vedením a každodenním provozem souboru Laterny Magiky. Jako byste přišla na loď, jejíž historii a úspěšné výpravy neznáte, nevíte, kam pluje a rozhodně si neceníte těch, kdo jí řídí. Vy jste té lodi (ze dne na den) „vzala vítr z plachet".
Řídící pracovník, manažer by měl pro své umělce udělat PRVNÍ I POSLEDNÍ. Často jsem měla pocit, že ve vašem případě se neudálo ani to PRVNÍ. Laterna odvádí rok co rok přes stovku představení, ale všichni tanečníci pracují, sice pod střechou ND, ale za nedůstojných podmínek: např. externí smlouvy (tedy nestabilní finanční podmínky) jistě negativně ovlivňují motivaci i organizaci souboru i jeho společenskou pozici v rámci naší první scény. I v takových podmínkách ale soubor fungoval, reprezentoval ND navenek a vydělával nemalé peníze na Nové scéně. Po odchodu pana Zdeňka Prokeše to bylo v „první řadě“ díky Pavlovi Knollemu.
Komu a čemu má sloužit vaše rozhodnutí, že pozice provozního šéfa, baletního mistra a v několika případech spolutvůrce inscenací již nebude soubor potřebovat? I nový umělecký šéf by se jistě rád opřel o někoho, kdo organizaci, do které vstupuje, dokonale zná. Změna na začátku nové sezony, navíc uprostřed covidové krize - to nikomu a ničemu nemůže prospět.
Laterna magika je naše společné „kulturní dědictví“. Moje zkušenosti (interpret, taneční pedagog, asistent choreografa, umělecký šéf, předsedkyně Asociace tanečních umělců ČR, členka I.T.I.) mě říká a vede mě úplně opačným směrem než vás: v současné, pro kulturu tak znevýhodněné době, musíme pečovat a podporovat každého umělce, aby doslova „přežil“. Otevřené obchody a hospody naše kulturní dědictví neochrání. Nevím, jak jste přišla na to, že Pavel Knolle (po 35 letech v ND) si takovou péči a slušné chování nezaslouží.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace