Lorcovo drama Dům Bernardy Alby v tanečním pojetí dnes na Malé scéně DJKT

Dům Bernardy Alby. Foto Martina Root.

Soubor baletu DJKT představí 12. ledna 2019 v komorním prostředí Malé scény DJKT premiéru Lorcova příběhu o touze po lásce a svobodě Dům Bernardy Alby. Jednu z nejpůsobivějších her španělského divadla určenou pro sedm žen a jednoho muže převedla do taneční podoby německá choreografka Anna Vita, která během své taneční kariéry pracovala s choreografy jako Hans van Manen, John Neumeier, Mats Ek, Youri Vámos a další.

Děj baletu diváky zavede do domu na španělském venkově, kde žije pět dcer se svou despotickou matkou Bernardou a jejich služkou. Bernarda po smrti svého manžela pečlivě hlídá své dcery, které zoufale touží po lásce a mužském obětí, a jejich domov prostupně s hrdostí a pokrytectvím přeměňuje v celu. Bernarda, která je přesvědčená, že životy svých dcer drží pevně v rukou, je slepá k signálům probouzející se touhy po svobodě a nedbá varování životem ostřílené služky Poncie před blížící se tragédií, kterou již nepůjde napravit. „Matka Bernarda, která nelítostně prosazuje tradiční řád a morálku, a probouzející touhy dcer – to jsou hlavní motivy, které jsem se snažila vyzdvihnout. Pro intenzivní koncentraci na půdě Malé scény jsme spolu se scénografkou a kostýmní návrhářkou Sandrou Dehler vytvořily čistý styl pro vyzdvižení emocionálních pohnutek a herecké vytříbenosti,“ komentuje práci na připravovaném baletu choreografka Anna Vita, jež pro svůj balet využívá především hudbu současných polských skladatelů, a dodává: „Vnitřně jsem dlouhodobě spjatá s polským skladatelem Pendereckim. I další dva polští skladatelé Lutosławski a Górecki jsou mému vnímání velmi blízcí a inspirativní právě pro drama Bernardy Alby. Další zdroje jsem vyhledala, aby byly též v harmonii se španělskou krajinou a dobou.“
Hlavním představitelkám nabízí Dům Bernardy Alby příležitost využít svůj herecký potenciál. Do titulní role byla obsazena, v alternaci s Lýdií Švojgerovou, bývalá sólistka baletu Národního divadla, nyní baletní mistryně, Nelly Danko, jejíž kariéru vždy provázely silné a odhodlané ženy jako Carmen či Lady Macbeth. „Celý život ráda tančím dramatické role, ve kterých mohu prožít příběhy velkých osobností dějin nebo literatury. Nabídka Bernardy byla pro mě milé překvapení, ten příběh je v našich zemích poměrně známý a je to velká výzva, ačkoliv je Lorcův syžet drsný,“ komentuje své obsazení do baletu Nelly Danko. Šéf baletu Jiří Pokorný dodává: „Nelly Danko je svou osobností a silným charisma skvělým protipólem mladých tanečnic. Herecké mistrovství, síla ženského elementu a interních výpovědí každé tanečnice je dominantou v našem novém baletu. Plzeňské publikum zažilo Bernardu Albu před více než třiceti lety v činohře a nyní jsme rádi, že nabídneme baletní titul, který uvedeme v našem divadle poprvé.“ Soubor baletu se po pěti letech vrací k tomuto španělskému dramatikovi, v roce 2013 byla na scéně Komorního divadla uvedená Krvavá svatba v choreografii Aleny Peškové.

Choreografka Anna Vita vystudovala baletní školu John Cranko Schule ve Stuttgartu, jako sólová tanečnice byla angažovaná ve Státním divadle v Saarbrücken, divadle v Dortmundu, v Bonnské opeře, divadle v Baselu a v Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu / Duisburgu v této době ztvárnila mnoho rolí a ve své baletní kariéře se setkala s více než šedesáti baletními stylově různorodými inscenacemi, a to jak velkými klasickými tituly, tak světovým moderním repertoárem. V letech 2004–2018 působila v Mainfranken Theater v německém Würzburgu jako šéfka baletu, kde nastudovala přes třicet inscenací, převážně dějových baletů. Jako hostující choreografka byla zvaná například do Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu / Duisburgu, do Opery v Halle nebo do Státní opery v Ankaře. Anna Vita je nositelkou kulturní ceny Rotary, Divadelní ceny města Würzburg a držitelkou medaile Juliuse von Soden.

Zdroj: Divadlo J. K. Tyla v Plzni