Vyjádření Ministerstva kultury k článku Jany Bohutínské „Ministerstvo nekultury“

Vyjádření Ministerstva kultury k článku Jany Bohutínské „Ministerstvo nekultury“

Vyostřená atmosféra neumožňuje věcnou debatu a odvádí pozornost od jádra problému. Tím jsou vstupní a hodnoticí kritéria festivalového programu, která musí vyváženě respektovat specifika jednotlivých uměleckých oborů. Vedle sebe tu totiž o dotaci soutěží Cena Jindřicha Chalupeckého, Svět knihy, Folkové prázdniny, Pražské jaro, Letní Letná či festival Opera. Parametry, které musí splnit žadatelé o dotaci, i kritéria, podle nichž projekty hodnotí oborové komise, jsou společné všem oborům. Společný je také celkový rozpočet dotačního programu. A to je, jak se ukazuje, ten největší oříšek. Jak rozdělit rozpočet spravedlivě mezi jednotlivé umělecké obory?

Za dobu existence festivalového programu, tedy od roku 2017, vyzkoušelo ministerstvo několik variant: v prvních letech byl rozpočet pro jednotlivé obory „šit na míru“ požadavkům předem vytipovaných projektů. V roce 2019 komise navrhovaly optimální výši dotace bez ohledu na rozpočtové možnosti a následně bylo přistoupeno k plošnému krácení. Vzhledem k přetrvávajícím nespokojenostem a vzájemným osočováním oborových komisí z „taktizování“ na úkor jiných oborů, přistoupilo ministerstvo v roce 2021 k zavedení matematického přepočtu bodového hodnocení na výši dotace. Důvodem bylo i doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu, podle něhož se jedná o nutný krok k zajištění větší transparentnosti dotačních řízení. Hlavním benefitem tohoto řešení je skutečnost, že není třeba rozdělovat celkový rozpočet programu mezi jednotlivé umělecké obory, neboť všechny projekty soutěží mezi sebou.

Rozpočet roku 2021 umožňoval provést po aplikaci matematického propočtu dorovnání meziročních propadů, a výsledky se tak více blížily tomu, na co byli žadatelé i komise zvyklí z minulých let. Naproti tomu rozpočet roku 2022 již takové korekce neumožňuje. V programu přibylo sedm žadatelů, požadavky meziročně vzrostly o téměř 40 milionů.

Matematický propočet, použitý pro stanovení konkrétní výše dotace jednotlivým projektům, funguje následovně: V rámci každého oboru se na základě bodového hodnocení jednotlivých komisí projekty rozdělí do tří skupin, na nejlépe, průměrně a podprůměrně hodnocené projekty. Vychází se z pořadí projektů v rámci oboru (nikoli celkově), což umožňuje eliminovat rozdíly v základní hladině bodování jednotlivých komisí a oborové komise to na různých jednáních opakovaně požadovaly (na první místo v oboru je někdy třeba 98, jindy 94, 92, nebo 89 bodů). Každé ze tří skupin projektů se pak přiděluje jiné procento z požadované výše dotace: nejlépe hodnoceným projektům 80 %, průměrně hodnoceným projektům 60 % a podprůměrně hodnoceným 40 %. Tento mechanismus dobře funguje v oborech, kde je větší počet projektů a kde komise svým hodnocením jasně definuje priority.

 Zástupci oborových komisí byli se způsobem přepočtu bodového hodnocení na výši dotace detailněji seznámeni na společném online jednání. Každé komisi bylo následně umožněno, aby při respektování daného finančního limitu (tedy součtu dotací projektů v oboru stanovených matematickým výpočtem) ještě korigovala výslednou výši dotace pro jednotlivé projekty, čehož některé komise využily, a jiné nikoli. Hodnocení rozpočtů projektů je plně v kompetenci jednotlivých oborových komisí, které za ekonomická kritéria, stanovená ve vyhlášení programu, udělují celkem 40 ze 100 bodů. Vytýkaný „předsudek úředníků o přestřelených rozpočtech“ do metodiky výpočtu dotace nijak nevstupuje.

V tanečním oboru se většina projektů pohybuje ve středním pásmu (bodové hodnocení 87–90 bodů), jeden projekt byl hodnocen výrazně lépe (94 bodů), jeden výrazně hůře (79 bodů). Rozpočet oboru tak odpovídá jedenkrát 80 %, třikrát 60 % a jedenkrát 40 % požadavků konkrétních projektů. Taneční komise využila možnosti přerozdělit takto stanovený rozpočet a výsledky drobně korigovat. Celkové navýšení prostředků pro tanec by bylo možné jedině na úkor jiných oborů.

Ohlédneme-li se do minulosti, aktuální podíl tance na celkovém rozpočtu festivalového programu je o 2 % nižší, než byl v roce 2017, a o 1 % nižší než v roce 2019. Žádná z dříve používaných metodik tedy nebyla pro taneční projekty výrazně příznivější. Omezené rozpočtové možnosti dotačního programu na taneční festivaly letos dopadají více než v minulých letech. Bolestné je zejména srovnání s roky 2019 a 2021.

Oborovému rozpočtu ve festivalovém programu by pomohlo zásadní navýšení finančních prostředků na realizaci programu jako celku, nebo jisté zakonzervování aktuálního stavu, tedy zpřísnění vstupních kritérií, které by bránilo meziročnímu nárůstu počtu nových projektů. To vše může být předmětem konstruktivní a věcné diskuse, které se nebráníme. Kulatý stůl na toto téma plánujeme na červen letošního roku.

 Zuzana Zahradníčková,

ředitelka odboru umění, literatury, knihoven a kreativních odvětví Ministerstva kultury