Program s názvem Pallabra Y Gesto (Slovo a gesto) předvedou ve třech českých městech tanečníci flamenca David Coria a Ana Morales. Tato dvojice s hudebním kytarovým doprovodem vystoupí 8. prosince 2018 v brněnském KD Semilaso, 10. prosince v pražském Divadle Broadwayi a 11. prosince v Kongresovém centru Aldis Hradci Králové.
„Jedná se o představení bez dějové osy, které vychází z konverzace mezi zpěvem a tancem, a to v rámci společného jazyka - flamenca. Někdy se tak děje s laskavostí, pomalu a mírně, jindy zas vášnivě a se žhavou zběsilostí. Vždy ve vazbě na tuto jedinečnou a přetrvávající potřebu člověka, potřebu komunikovat," říkají svorně David Coria a Ana Morales.
Ana Morales se narodila v roce 1982 v Barceloně, kde začala studovat tanec na konzervatoři. Její otec pocházel ze Sevilly a matka z Melilly. Jejími profesory byli mj. Rafael Campallo, Alejandro Granados, Juana Amaya, Eva la Yerbabuena, Isabel Bayón a Andrés Marín. Profesní debut Any Moralesové se uskutečnil v rámci divadla Teatro de La Maestranza na bienále v Seville v roce 2000 s inscenací Puntales pod vedením Antonia „El Pipa“. V roce 2001 se stala členkou souboru CAD. Jako tanečnice spolupracovala na filmu Iberia režiséra Carlose Saury a vystupovala ve filmu Skandální (Por qué se frotan las patitas?) režiséra Álvaro Bejinese. Rovněž působila v rámci souboru Javiera Latorre v představení Triana uváděného na festivalu v Jerez de la Frontera (Cádiz) a v souboru Andrése Marína v Asimetrías. Před deseti lety vystupovala v představení flamenca Kahlo Caló Amadora Rojase, které se hrálo v divadle Teatro Villamarta v Jerez de la Frontera a které bylo inspirováno životem a dílem mexické malířky Fridy Kahlo. V tomto divadle také působila jako sólistka v představení Prošlý čas (Tiempo Pasado), které řídil Juan Dolores Caballero „El Chino“.
V roce 2010 uvedla svoji vlastní produkci Od sandálů k podpatkům (De Sandalia a Tacón) v rámci programu Festivalu flamenca v Jerez de la Frontera (Cádiz) a také se účastnila XII. mezinárodního hudebního festivalu v Bogotě, a to v rámci Současné flamenco (Flamenco Actual), které bylo uvedeno i na XVI. bienále flamenca v Seville. Letos získala cenu scénického umění Premio Lorca de las Artes Escénicas jako nejlepší ženská interpretka tance flamenco za inscenaci Ztracené kroky (Los pasos perdidos), které zároveň získalo cenu za nejlepší představení. Dne 22. února 2016 se poprvé objevila s vlastní produkcí v divadle Teatro Villamarta, a to v rámci svého programu Ztracené kroky, ke kterému si jako přizvala umělce Davida Coriu.
David Coria se narodil se v Seville v roce1983. Učil se u mistrů svého oboru jako Paco Fabra, Lola Mesa, Aurora Bosh, José Granero, Juana Amaya, Aída Gómez, José Antonio, Carlos Robles, Ana María Bueno, Eva La Yerbabuena, Belén Fernández atd. a studoval na Taneční konzervatoři v Seville (Conservatorio Profesional de Danza de Sevilla), kde pokračoval ve studiu flamenca a španělského tance. V roce 1998 byl vybrán za člena souboru Taller Flamenco při Companía Andaluza de Danza, který řídil José Antonio. V roce 1999 vystupoval v představení Puntales Antonia „el Pipa“, kde působili umělci jako Juana „la del Pipa“, Milagros Mengíbar a María del Mar Moreno. V roce 2000 se stal členem souboru Aídy Gómezové a následně vystupoval i ve filmu Salomé, který režíroval Carlos Saura. V roce 2001 byl vybrán do Španělského národního baletu (Ballet Nacional de España), který řídila Elvira Andrés a později José Antonio; tam tančil v choreografiích jako např. Medea od José Granera, Danza y Tronío od Marienmy, Fuenteovejuna od Antonio Gadese, Concierto de Aranjuez od Pilar Lópezové, atd. a vystupoval rovněž jako sólista mj. v Ilusiones F.M. od Maríi Pagésové, La Leyenda a Café de Chinitas od José Antonia. Také spolupracoval se soubory Dos por medio, Estévez & Paños, Cía. Rubén Olmo, v souboru tance flamenco Rocío Moliny a pracoval jako choreograf a tanečník v souboru Rafaely Carrasco v inscenacích 150 gramos de pensamientos, Con la música a otra parte a Vamos al tiroteo, které bylo vyhodnoceno na Sevillském bienále (Bienal de Sevilla) v roce 2008 jako inscenace s nejlepší choreografií festivalu.
Působil jako hostující profesor Vyšší taneční konzervatoři Maríi de Avíla v Madridu (Conservatorio Superior de Danza de Madrid María de Ávila) i jako choreograf pozvaný souborem La Real, který je přidružen ke Královské taneční konzervatoři v Madridu (Real Conservatorio Profesional de Danza de Madrid Marienma). Před osmi lety byl vybrán německým odborným časopisem Tanz za nejlepšího tanečníka roku a v květnu 2016 získal cenu Andaluské akademie scénických umění jako nejlepší mužský interpret tance flamenco. V roce 2013 byl jmenován tanečníkem a choreografem v Andaluském baletu flamengo (Ballet Flamenco de Andalucía) pod řízením Rafaely Carrasco.
Jesús Torres se narodil se v roce 1965 v Baracaldo (Vizcaya) jako syn přistěhovalců ze Sevilly. Vzdělával se prakticky jako samouk. Flamenkový kytarista a skladatel, který se profiloval v oborech kytara jako doprovod k tanci, zpěvu a sólová kytara. V 80. letech se přestěhoval do Madridu, kde se zaměřil na hru na kytaru jako doprovod k tanci a již od této doby doprovázel na kytaru flamenkové soubory a umělce jako např. Mario Maya, Antonio Gades, José Greco, Rosa Durán, Ma Rosa, Merche Esmeralda, Paco Romero, Tomás de Madrid, Sara Lezana, Paco Peña, Javier la Torre, Belén Maya, Israel Galván, Andrés Marín, Rocío Molina, Rafael Campallo, Rafaela Carrasco a Isabel Bayón. Skládal hudbu pro soubor Compañía Andaluza de Danza pod vedením Maria Maya a Andaluský balet (Ballet Andaluz) pod vedením Rafaely Carrasco. Je třeba zmínit i poslední produkce BNE pod vedením Antonia Najarro.
Jako sólista se prosadil na nahrávce s titulem Severní vítr (Viento del Norte). Je profesorem v oboru flamenková kytara na Vyšší hudební konzervatoři Rafaela Orozco (Conservatorio Superior de Música Rafael Orozco - CSDMA) v Córdobě. V současnosti působí jako doprovodný kytarista a profesor hudební teorie ve flamencu na CSDMA. Má zkušenosti z oblasti hudby získané za dobu více než tří desetiletí svého profesionálního působení.
Zdroj: Music Factory, s.r.o.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace