Rozhovor s Pavlem Plškem, šéfem baletu ND Brno
Pavel Plšek působil v brněnském Národním divadle pět let jako zástupce šéfa baletu. Po odchodu Lenky Dřímalové do Ostravy byl pověřen vedením brněnského baletu. Při této příležitosti jsme se zeptali na bilanci jeho dosavadního působení.
Bilancování
Působil jsi v Národním divadle v Praze - je po pěti letech v brněnském baletu možné nějaké srovnání a zároveň ohlédnutí za dosavadním působením v Brně?Národní divadlo Praha je první scéna České republiky a měla by být první ve všech ohledech, proto je první.
Každý by to měl takto vnímat respektovat a brát, jako samozřejmost. V Národním divadle v Praze jsem působil pouze tři roky. První rok, jako asistent choreografie a další dva roky na půl úvazku jako asistent choreografie a půl úvazku jako asistent režie. Balet ND Praha má daleko větší aparát lidí na správě baletu (tajemník, PR, sponzoring, několik produkčních, marketing, ekonom, asistent režie, inspicient atd. a také velký aparát baletních mistrů). Spojením Národního divadlo a Státní opery Praha je jich všech logicky ještě o něco víc.
A proč vlastně srovnávat ND Praha s ND Brno. Každé divadlo (nejen Praha a Brno) má svůj dramaturgický směr, svůj provoz, svoje možnosti, radosti, starosti, i dotace. Balet NDB měl před příchodem Lenky Dřímalové pouze šéfa, dva baletní mistry, pedagoga a tajemníka. Žádné PR, sponzoring, produkční, marketing, ekonoma, asistenta režie atd. Tuto funkci v jedné osobě (pojmenovanou produkční) vytvořila až Lenka Dřímalová. Doba a provoz si to vyžaduje, mělo by to být samozřejmostí. Dokonce i inspicienta si balet půjčoval od opery. Prostě neměl svého. A jestli je Brno považované za druhou největší scénu v ČR, tak byla tato náprava nezbytná, nutná. Dnes má Brno šéfa, zástupce šéfa, dramaturga, čtyři baletní mistry, produkčního, tajemníka i inspicienta.
Repertoár
V minulém období za šéfky baletu Lenky Dřímalové byl repertoár zaměřen více na moderní a současný tanec při zachování klasického repertoáru.
Nemohu souhlasit s názorem, že je repertoár spíše moderní. Coppélie z Montmartru – Giselle –Labutí jezero – Louskáček – Lucidor a Arabella – Nebezpečné známosti – Sněhurka a sedm trpaslíků – Stvoření (toto vše je klasika a to na velice vysoké úrovni od známých a uznávaných choreografů a připravuje se Bajedéra).
Edith, vrabčák z předměstí – Six/Pták ohnivák – Osudové lásky, připravují se Japonské pohádky a Pekelná Nirvana. Tento repertoár je neoklasický potažmo současný. Podle mého názoru je ideální stav, kdy se uvedou dvě klasické premiéry a jedna současná, tzn. každá třetí premiéra je současná choreografie. Repertoár by měl být pestrobarevný, ne černo-bílý. Plánujete v tomto ohledu nějaké změny?
Jaké repertoárové změny nastanou s příchodem nového šéfa nikdo z nás neví. Věřím tomu, že přijde někdo, kdo bude chtít pokračovat v podobných „standardních“ trendech. Jaký je plán repertoáru na příští sezónu?
25. října 2013 bude mít premiéru Bajadéra Jaroslava Slavického, 22. listopadu pak japonské pohádky - Nori Sawy a Aki Nishio a příští rok 15. května Pekelná Nirvana Marka Svobodníka a Tomáše Rychetského. Plánujete nějaké změny oproti původním plánům Lenky Dřímalové?
Já osobně žádné změny neplánuji a ani to není možné. Sezona se plánuje rok dva dopředu, předchází tomu mnoho dlouhých jednání, telefonátů, e-mailů a jsou také smluvně vázané. Budete zvát nějaké zajímavé zahraniční choreografy?
Rozdělili jsme pohádky s démony a čerty a vytvořili jsme dvě dramaturgicky odlišná představení. Na podzim uvedeme v divadle Reduta japonské pohádky (složený večer z choreografií Tengu - Aki Nishio a choreografie Ninja - Nori Sawa). Tyto příběhy jsou určené těm mladším dětem. Na jaře pak v Mahenově divadle uvedeme Pekelnou Nirvanu/Čert story Marka Svobodníka a Těžší než nebe Tomáše Rychetského. Toto představení je určené teenagerům, ale i dospělým. Soubor baletu K profilování a složení souboru – vyhovuje současnému repertoáru i budoucím plánům?
Každý nový tanečník je vybíraný na základě konkurzu, který se skládá z klasického a moderního tréninku, klasických variací (pokud má někdo nějakou připravenou nebo jí chce předvést), z improvizace a z pohovorů (něco jako psychologický test). A tak jsem přesvědčený, že všichni odpovídají kvalitám a představám vedení i baletních mistrů a požedavkům repertoáru. Jaká je atmosféra v souboru po odchodu bývalé šéfky?
Na tuto otázku pravděpodobně neodpovím. Čeká vás v následující sezóně zajímavé hostování významných sólistů nebo k vám přichází někdo do stálého angažmá?
Máme devět nových tanečníků a mezi nimi je každopádně jeden, který stojí za zmínku, Martin Svobodník, který tancoval v Lipsku. Jeho kvalita je nesporná. Budoucnost baletu Jaké jsou tvé plány do budoucna?
Moje plány mohou být jakékoli, ale vzhledem k tomu, že jsem pouze pověřený vedením baletu NDB, tak nemá cenu rozepisovat se o mých představách, vizích, plánech. Co bylo dosud ve fungování souboru nevyhovující a případné změny v tomto ohledu?
Když se to vezme kolem a kolem, tak nevyhovující může být vše špatné i dobré. Český národ je národ ubrblaných a nespokojených lidí. Sám za sebe mohu říct, snad méně nervozity a větší pracovní klid. Čeho bys chtěl dosáhnout, k čemu by se měl soubor dopracovat?
Sny, představy, plány je jedna věc, realita druhá. Jen tak namátkou: Jiří Kylián, Mats Ek, John Cranko, Maurice Béjart, Nacho Duato (to je samozřejmě velice malý výčet notoricky známých choreografů na té nejvyšší úrovni, ale jsou jich desítky a desítky…). Vše to stojí na navázání kontaktů, na jednáních, časové tísni choreografů, financích atd. Některá jednání trvají i několik let.
Ale co bych si velice přál je návrat Libora Vaculíka na brněnskou scénu. Protože nemít našeho nejúspěšnějšího choreografa za posledních cca 25 až 30 let je pro mě prostě nepřijatelné.
Za působení bývalé šéfky se neuvedla ani jedna jeho nová inscenace! Co by měl být ideál – vrchol?
Vrchol jako takový vlastně neexistuje. Neustále přichází něco nového a nového. Všechno má vývoj. To je vlastně takové nekonečno. Jedna hudba rovná se nekonečno choreografií, režijních nápadů, scénografií, kostýmních návrhů… Současnost Jaká je v současnosti situace ve vedení Národního divadla? Daniel Dvořák není ve vedení divadla již téměř rok...
Řekl bych, že je situace stabilizovaná. Ano, opravdu jsme bez ředitele skoro rok. Věřím, že v co nejkratší době bude zvolený a jmenovaný nový ředitel.
Nemohu souhlasit s názorem, že je repertoár spíše moderní. Coppélie z Montmartru – Giselle –Labutí jezero – Louskáček – Lucidor a Arabella – Nebezpečné známosti – Sněhurka a sedm trpaslíků – Stvoření (toto vše je klasika a to na velice vysoké úrovni od známých a uznávaných choreografů a připravuje se Bajedéra).
Edith, vrabčák z předměstí – Six/Pták ohnivák – Osudové lásky, připravují se Japonské pohádky a Pekelná Nirvana. Tento repertoár je neoklasický potažmo současný. Podle mého názoru je ideální stav, kdy se uvedou dvě klasické premiéry a jedna současná, tzn. každá třetí premiéra je současná choreografie. Repertoár by měl být pestrobarevný, ne černo-bílý. Plánujete v tomto ohledu nějaké změny?
Jaké repertoárové změny nastanou s příchodem nového šéfa nikdo z nás neví. Věřím tomu, že přijde někdo, kdo bude chtít pokračovat v podobných „standardních“ trendech. Jaký je plán repertoáru na příští sezónu?
25. října 2013 bude mít premiéru Bajadéra Jaroslava Slavického, 22. listopadu pak japonské pohádky - Nori Sawy a Aki Nishio a příští rok 15. května Pekelná Nirvana Marka Svobodníka a Tomáše Rychetského. Plánujete nějaké změny oproti původním plánům Lenky Dřímalové?
Já osobně žádné změny neplánuji a ani to není možné. Sezona se plánuje rok dva dopředu, předchází tomu mnoho dlouhých jednání, telefonátů, e-mailů a jsou také smluvně vázané. Budete zvát nějaké zajímavé zahraniční choreografy?
Rozdělili jsme pohádky s démony a čerty a vytvořili jsme dvě dramaturgicky odlišná představení. Na podzim uvedeme v divadle Reduta japonské pohádky (složený večer z choreografií Tengu - Aki Nishio a choreografie Ninja - Nori Sawa). Tyto příběhy jsou určené těm mladším dětem. Na jaře pak v Mahenově divadle uvedeme Pekelnou Nirvanu/Čert story Marka Svobodníka a Těžší než nebe Tomáše Rychetského. Toto představení je určené teenagerům, ale i dospělým. Soubor baletu K profilování a složení souboru – vyhovuje současnému repertoáru i budoucím plánům?
Každý nový tanečník je vybíraný na základě konkurzu, který se skládá z klasického a moderního tréninku, klasických variací (pokud má někdo nějakou připravenou nebo jí chce předvést), z improvizace a z pohovorů (něco jako psychologický test). A tak jsem přesvědčený, že všichni odpovídají kvalitám a představám vedení i baletních mistrů a požedavkům repertoáru. Jaká je atmosféra v souboru po odchodu bývalé šéfky?
Na tuto otázku pravděpodobně neodpovím. Čeká vás v následující sezóně zajímavé hostování významných sólistů nebo k vám přichází někdo do stálého angažmá?
Máme devět nových tanečníků a mezi nimi je každopádně jeden, který stojí za zmínku, Martin Svobodník, který tancoval v Lipsku. Jeho kvalita je nesporná. Budoucnost baletu Jaké jsou tvé plány do budoucna?
Moje plány mohou být jakékoli, ale vzhledem k tomu, že jsem pouze pověřený vedením baletu NDB, tak nemá cenu rozepisovat se o mých představách, vizích, plánech. Co bylo dosud ve fungování souboru nevyhovující a případné změny v tomto ohledu?
Když se to vezme kolem a kolem, tak nevyhovující může být vše špatné i dobré. Český národ je národ ubrblaných a nespokojených lidí. Sám za sebe mohu říct, snad méně nervozity a větší pracovní klid. Čeho bys chtěl dosáhnout, k čemu by se měl soubor dopracovat?
Sny, představy, plány je jedna věc, realita druhá. Jen tak namátkou: Jiří Kylián, Mats Ek, John Cranko, Maurice Béjart, Nacho Duato (to je samozřejmě velice malý výčet notoricky známých choreografů na té nejvyšší úrovni, ale jsou jich desítky a desítky…). Vše to stojí na navázání kontaktů, na jednáních, časové tísni choreografů, financích atd. Některá jednání trvají i několik let.
Ale co bych si velice přál je návrat Libora Vaculíka na brněnskou scénu. Protože nemít našeho nejúspěšnějšího choreografa za posledních cca 25 až 30 let je pro mě prostě nepřijatelné.
Za působení bývalé šéfky se neuvedla ani jedna jeho nová inscenace! Co by měl být ideál – vrchol?
Vrchol jako takový vlastně neexistuje. Neustále přichází něco nového a nového. Všechno má vývoj. To je vlastně takové nekonečno. Jedna hudba rovná se nekonečno choreografií, režijních nápadů, scénografií, kostýmních návrhů… Současnost Jaká je v současnosti situace ve vedení Národního divadla? Daniel Dvořák není ve vedení divadla již téměř rok...
Řekl bych, že je situace stabilizovaná. Ano, opravdu jsme bez ředitele skoro rok. Věřím, že v co nejkratší době bude zvolený a jmenovaný nový ředitel.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace