Pro svůj projekt Globe jste si vybral tanečníky z různých zemí. Jaká byla kritéria výběru?
Vzhledem ke konceptu projektu bylo nasnadě mezinárodní obsazení. Speciální kritéria jsem však neměl. Chtěl jsem dát dohromady skupinu lidí, kteří by sice byli různorodí, ale zároveň se dokázali doplňovat a působili jako harmonický celek. Věřím, že se mi to podařilo, ale to skutečné hodnocení nechám na divácích.
Překvapilo vás něco při tvůrčím procesu?
Samozřejmě. Jak pozitivně, tak i negativně. Ostatně, to je už nedílnou součástí každého projektu. Naučil jsem se proto přijímat taková překvapení jako důležitý tvůrčí podnět, který vás může vždy posunout dopředu – pokud jste dostatečně vnímaví a neberete ho jako problém, ale jako signál. Signál, který vám ukazuje cestu na otevřené moře a varuje vás před útesy.
Působíte řadu let v zahraničí, projekt Globe vznikal zde… Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Projekt vznikal na třech místech, a tím i ve třech koprodukcích – Sasha Waltz & Guests, cie. MamaJeang Kim a divadlo Ponec. Tři fáze zkoušení tak proběhly v Berlíně, Soulu a na závěr v Praze. Aktuálně tančím v novém představení Spitfire Company Sniper’s Lake a v následujících měsících se budu převážně věnovat učení na Konzervatoři Duncan Centre a na Tanzschule MamaJeang Kim v Soulu. Tam také začne první fáze zkoušení mého nového sóla, které bude mít premiéru v září v New Yorku. V létě mě pak čeká vedení site-specific projektu v Berlíně ve spolupráci s UnitedBerlin Ensemble. Vedle toho mnoho dalších tvůrčích projektů, a to vše je potřeba skloubit s mým angažmá u Sashy. Do budoucna bych se ale chtěl více věnovat vlastní tvorbě.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace