Předvánoční La Putyka de luxe byla opravdu luxusní

Každý večer byl jiný, každý večer přinesl divákům jiné překvapení, ať již šlo o odehrání začátku představení v předsálí, či oslavu narozenin syna Rosti Nováka ml. včetně předání dortu uprostřed druhé části večera.

Atmosféra byla již od samého vstupu velmi přátelská a milá, nevím, zda to bylo stále přetrvávající radostí nad vlastním prostorem pro „nové, nezávislé a experimentující umění“, nebo nastavením všech, kteří se na celém projektu podílejí, ale bylo příjemné se jen pár kroků od pulzujícího světa a předvánočního šílenství ponořit do jiného světa.

I když představení nebylo hlášeno jako vyprodané, předsálí se celkem rychle naplnilo, zvědaví diváci si prohlíželi samotný prostor či zkoušeli u stolu z roztodivných předmětů dostat nějaké zvuky...

Průběžně nás barman informuje, že za chvíli se zavírá, ať si dopijeme poslední nápoj, vyzvedneme kabáty a opustíme prostor… Nikdo ho však nebere příliš vážně. Tohle pokřikování se časem přemění na pár scének v předsálí, včetně čísla na šálách, které vyvrcholí soubojem v páce (levou rukou) mezi barmanem a „náhodně“ vybraným divákem. Pokud vyhraje divák, budeme vpuštěni do sálu, pokud ne, budeme muset odejít domů. Divák za mohutného povzbuzování vyhrává a všichni se přesouvají do obrovského prostoru, jak diváci, tak různé skupinky herců, kteří se při usazování návštěvníků vzájemně líčí, převlékají, pokuřují a dolaďují kostýmy. A pak už se ocitáme v noční hospodě těsně před zavírací dobou. Barman z předsálí se proměnil v hospodského La Putyky (Jiří Kohout). Jeho průpovídky nás provázejí celým představením, kde se střídá akrobacie opilých štamgastů, tanec hostů, zpěv, skoky na trampolíně i skvělá hudba živého tria. Po závěrečné scéně s variací písně Když jsem já sloužil to první léto a obrazem s velkými gymnastickými míči jsou diváci spokojení, ale ještě je na řadě celá de luxe část. Rosťa Novák mladší zve diváky k přechodu do prostoru za jevištěm, do zkušebny. Další obrovská hala (člověka přepadne myšlenka na její původní účel) je připravena pojmout všechny diváky, kteří tentokrát postávají, posedávají na zemi či chvílemi i polehávají pod konstrukcí připravenou na akrobacii. V čele sálu, vysoko nad hlavami všech, je umístěna kapela, pod ní obrovská promítací plocha, na kterou jsou promítány fotky z celého pětiletého působení souboru a vpravo vedle se na schůdcích střídají různí členové souboru a seznamují diváky s historií La Putyky (první premiéra, zkušebny, úspěchy, zahraniční cesty, úrazy, ocenění, hosté a přátelé), vše se několikrát opakuje. 
 

S těmito proslovy jsou propojeny jednotlivé akrobatické výstupy. „Namlouvání“ páru (nošení lidí, o kterém Rosťa Novák prohlásil, že je jeho jedinou zbývající disciplínou), výstupy na šálách, s obručí, obří houpačce, teeterboardu, ze kterého se akrobati vzájemně vystřelují a dopadají těsně vedle diváků. Atmosféra je plná nadšení a euforie, každé samostatné číslo i celý večer jsou odměněny bouřlivým potleskem. V předsálí čeká na diváky ještě další bonus v podobě vystoupení smyčcového orchestru, který kombinuje živou hudbu s reprodukovanou a zpracovává témata známých písní. Nasazená laťka je nyní hodně vysoko, snad La Putyce nový prostor dopomůže k jejímu udržení na stejné úrovni či ještě dalšímu zvyšování.

 

 

La Putyka de luxe 

Koncepce a režie: Rostislav Novák ml., SKUTR a kolektiv
Hudba: Jan Maxián, Jakub Prachař, Vojtěch Dyk a Petr Kaláb
Scénografie: Hynek Dřízhal a kolektiv
Kostýmy: Kristina Záveská