Phasma Dionysiacum Pragense – Jako fénix z popela…

Sál Galerie HAMU. Foto: Ladislav Beneš

První den konference byl naplněn bohatými přednáškovými bloky čítajícími 11 příspěvků, které vnesly do tématu v různých aspektech zajímavé, nové informace a často i tvrzení, se kterými bylo možno polemizovat či nesouhlasit. Diskuse však měla vymezený jen určitý čas, a tak vzhledem k rozsáhlosti a šíři probíraného tématu nemohla být vždy plně rozvedena. Bohužel, ani některé z příspěvků v nastalé časové tísni nemohly zaznít v celém rozsahu. Konferenčními jazyky byly čeština a angličtina, zahraniční účastníci měli zajištěn simultánní překlad.

Úvodního slova se ujal Miroslav Študent, který také přednesl příspěvek Miloše Štědroně, jenž se nemohl konference zúčastnit. V příspěvku polemizoval o odhadované délce slavnosti, která se mohla pohybovat v rozmezí jedné až dvou hodin. Rovněž se zabýval otázkou promítnutí politických snah českých stavů usilujících o trvalé usídlení panovníka v zemi do představení samého. Pro pochopení díla je důležitá i role donátora, jímž byl český šlechtic Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který představení financoval a koncipoval jako hold panovníkovi ve snaze demonstrovat dobré vztahy s Habsburky, a podpořit tak i své politické zájmy.

Historik Petr Maťa se zaobíral kontextem doby vzniku díla a jeho návazností na evropskou kulturu pozdně renesanční doby v předvečer třicetileté války. Dále se zabýval okolnostmi a souvislostmi dvouapůlletého pobytu císaře Matyáše a jeho dvora v Praze. Hovořil také o šlechtici jménem Giovanni Vincenzo d’Arco, považovaném za autora veršů k představení.

Sylvia Dobalová a Ivan P. Muchka seznámili přítomné s problematikou přesné lokace Pražského zjevení dionýského na Pražském hradě a prostorovými dispozicemi Staré soudní světnice – německy Landstube, dnes známé pod jménem Stará sněmovna, kam je představení ve studii Petra Mati situováno. Autoři poukazovali na malé rozměry sálu 19×13×10,5 m a zdůrazňovali značnou problematičnost prostorových odhadů v členění sálu, neboť podle současných poznatků byl prostor rozdělen v době představení na třetiny. Na závěr se věnovali otázkám interpretace dobových vyobrazení tohoto představení na rytinách.

Mladá rakouská badatelka Gerrit Berenike Heiter probírala rozdílnosti v edicích popisů Pražského zjevení dionýského v kontextu dalších dochovaných evropských dvorských baletů a upozorňovala na fakt, že je správnější hovořit o popisech festivit než o libretu jako takovém. Odvolávala se na tisky ze Stuttgartu, Wolfenbüttelu, Mikulova, Varšavy, Mnichova a na odlišnosti v jejich verzích i formátech. Zdůraznila, že kvalita a finanční náročnost popisu pražského představení jsou jedinečné, zejména v případě tisků in folio (největší formát), a že různá provedení tisků měla sloužit i rozličným účelům.

Kateřina Bohadlová začala širší úvahou o divadle té doby a italských vzorech Pražského zjevení dionýského, které byly ve své době velmi žádané. Dotkla se také otázky zřejmé absence umělců commedie dell’arte při slavnostech, kterých bylo Phasma Dionysiacum součástí.

Příspěvek Heleny Kazárové pojednával o fenoménu dvorského baletu, jeho téměř 150leté existenci a vývoji napříč Evropou, kdy tehdejší tanec byl pro šlechtu a panovnické dvory odrazem jejich společenského postavení a kompetencí. Vladaři tančili, aby tím vizualizovali svou moc. Balet dvořanů byl založen na hluboké symbolice tancem tvořených geometrických obrazců, které souvisely s novoplatonskou filozofií a dobovým zájmem o alchymii. Helena Kazárová vysvětlila společné rysy i zvláštnosti u podob francouzského a italského dvorského baletu (též nazývaného veglia), jehož kořeny jsou v renesanci. Představila představení typu dvorského baletu, která se o masopustu roku 1617 konala souběžně s Phasma Dionysiacum v Paříži (Ballet de la Délivrance de Renaud) a ve Florencii (La Liberazione di Tirreno e d’Arnea). Upozornila, že se choreografickým postupům doby manýrismu věnovala se studenty katedry tance již před deseti lety a výsledky jejich bádání (včetně možnosti tvoření obrazců v pražském představení) vyšly v knize Stopy tance (Praha 2007).

Kateřina Klementová přednesla příspěvek, jehož spoluautorkou byla Eva Kröschlová. Hovořila o připravované rekonstrukci představení a dostupných materiálech, například o třech dochovaných tanečních figurách a fragmentech libreta. Velká část příspěvku zkoumala hlediska pohybu, formy baletu a dobového společenského tanečního repertoáru.

Markéta Stormová umožnila nahlédnout do oblasti tvorby historicky věrných kostýmů, jejich barevnosti a návrhu na základě souhrnu dochovaných vyobrazení postav z představení. Miroslav Študent se zabýval rozborem uvažované hudební složky v jednotlivých tanečních obrazech pro potřeby připravované rekonstrukce. Problémem je, zda lze toto slovo vůbec užít. K pražskému masopustnímu představení se totiž nedochovala vůbec žádná hudba, pouze verše. Jde tedy o hledání vhodných dobových skladeb, které by se k veršům D’Arca hodily, a to není snadné. Představil také zajímavý rukopis, dosud neznámý, který se sice asi k pražskému představení nepojí, nicméně se jedná o parodické zobrazení tehdejší politické situace na pozadí vzájemně neladícího zpěvu tří Habsburků (císaře Matyáše a jeho bratří Ferdinanda a Maxmiliána).

Dirigent Marek Štryncl nastínil historii a okolnosti vzniku unikátního převozného dřevěného barokního divadla Florea Theatrum. Účastníci konference tak měli možnost vidět proces realizace divadla od kácení stromů, zpracování dřeva a průběhu stavby až po jeho fungování v praxi.

Architekt Václav Krajc pak diváky seznámil s divadelní mašinerií této mobilní scény, která kombinuje historické vzory, a na konkrétních případech původních konstrukčních prvků mašinerie demonstroval zdroje, z nichž se při stavbě vycházelo. Restaurátor a malíř dekorací Jiří Bláha hovořil o tvorbě replik dobových kulis, jejich propracovanosti a variabilitě.

Poslední příspěvek na konferenci přednesl Lorenzo Charoy, jenž má za úkol režírovat novou verzi Pražského zjevení. S nadhledem se rozhovořil o hledání znaků interpretace umožňující, pokud možno, co nejvěrnější zachycení ducha tohoto významného díla.

Druhý den konference – na výroční den uvedení Pražského zjevení dionýského 5. února – se účastníci konference vydali na exkurzi a komentovanou prohlídku Pražského hradu s odborným výkladem Petra Mati a Ivana Muchky, zakončenou v Soudní světnici Starého paláce a Vladislavském sále. A zde se opět rozhořela odborná diskuse o dějišti představení z roku 1617.

Inscenace nové verze Phasma Dionysiacum bude uvedena 4. července v Praze a 13. července 2017 ve Valticích. Česká televize natočila z konference krátkou reportáž a v interview vyzpovídala Marka Štryncla, Petra Maťu a Kateřinu Klementovou; bude k ní vydán i sborník v elektronické podobě.

Program konference

1.     blok

·      prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc. – Mgr. et MgA. Miloslav Študent: úvodní slovo
·      Petr Maťa, Ph.D.: Historické kontexty pražského karnevalového představení roku 1917
·      Mgr. Sylvia Dobalová, Ph.D. – PhDr. Ivan P. Muchka: Phasma Dionysiacum Pragense a záludnosti dobových pohledů

2.     blok

·      Gerrit Berenike Heiter (Rakousko): Rozdílné edice Phasma Dionysiacum Pragense v kontextu ostatních dochovaných pramenů k dvorským baletům v Evropě (1573–1651)
·      Mgr. Kateřina Bohadlová, Ph.D.: Phasma a komedie dell’arte: Italská z(Z)jevení na císařském dvoře

3. blok

·      prof. Helena Kazárová, Ph.D.: Phasma Dionysiacum Pragense v kontextu manýristické dvorské kultury
·      Mgr. Kateřina Klementová, Ph.D. – doc. Eva Kröschlová: Manýristické balletto bájných herojů a heroin a cesty k jeho realizaci
·      Markéta Stormová: Otázka kostýmní výpravy Phasma Dionysiacum Pragense
·      Mgr. et MgA. Miloslav Študent: Phasma Dionysiacum Musicae 2017 – historická východiska novodobé rekonstrukce hudební složky představení

4.     blok

·      Marek Štryncl – Ing. arch. Václav Krajc – Mgr. Jiří Bláha: Možnosti inscenace Phasma Dionysiacum Pragense na převozném barokním divadle Florea Theatrum
·      Lorenzo Charoy (Francie/Itálie): Rekonstrukce a tvorby: otázky režijního zpracování Phasma Dionysiacum Pragense
·      Shrnutí a závěrečná diskuse