Witness – Stromy v hlubinách světla

Witness. Foto: Vojtěch Brtnický.

Autor Kristina Soukupová

Tuto myšlenku měl na začátku kreativního procesu kolektiv Věry Ondrašíkové, která zcela náhodně při procházce newyorským Central Parkem spatřila strom, od něhož odvinula klubko představ a možností, jak by se na scéně dalo s takovýmto předmětem pracovat. Pokud část stromu přeneseme do umělého prostředí, bez slunce a čerstvého vzduchu, zůstávají větve jako určité zástupné symboly pro asociace a také interakce se světlem, prostorem a tanečníky na jevišti. Co přinesl tento nový, neobvyklý element do práce léty prověřeného souboru a jak ho ovlivnil?

Téměř šest let dělí novinku Witness Věry Ondrašíkové od premiérového uvedení jejího úspěšného představení GUIDE. Takovýto odstup byl samozřejmě zaviněn pandemií a dlouhým odkládáním premiéry, ale choreografka zároveň není z těch, kteří chrlí nová představení z rukávu každoročně. Její tým je zvyklý na rozsáhlý a pozvolný výzkum, který každému představení předchází. Jeho práce se opírá o live programování Michala Rydla, hudbu Filipa Míška a světelný design Pavla Kotlíka. Kreativní skupinu doplňuje stejně jako u GUIDE výtvarnice kostýmů Hana Frišonsová a dramaturgyně Marta Ljubková.

GUIDE bylo divácky velmi úspěšné, a to zejména díky promyšlenému souznění všech složek, které pracovaly s vizuální stránkou představení. Světlo velmi originálním způsobem ohraničovalo a ukrývalo živé tanečníky, kteří sebe i diváky uváděli do magických světů, utkaných z pouhé světelné iluze.

S Witness se do tohoto magického světa vracíme, ale zpočátku to není znát. Nejdříve se v holém prostoru mladý muž (David Králík) seznamuje s prazvláštním spoluaktérem, velkou větví stromu, dosahující jeho výšky. Rozvětvená koruna drží ještě nemnoho listů, ale tanečník je svým pohybem uvnitř větví a postupnou dynamičtější manipulací obnažuje a listy se v souladu s aktuálním venkovním počasím snáší útrpně k zemi. Vnímáme tvar a kroucení jednotlivých větviček, jejich pnutí se směrem k obloze a není náhodou, že evokují vzpínání lidských rukou. Větve jsou ekvivalentem částí našeho těla, a proto David Králík tančí jakýsi duet se svým dřevěným alter egem. Nezůstává ale sám, na jevišti ho po chvíli doplňuje Jaro Ondruš. Muž ve středních letech, který taktéž podniká průzkum možností práce s rozvětveným protějškem, aby si posléze našel svůj vlastní. Jsme svědky porovnávání těl lidských a přírodních, jejich kvalit, co se pružnosti či tvrdosti týče. Hudba jemně podkresluje ono poznávání a v souladu s akcí na jevišti narůstá i intenzita zvuku, který tanec s větvemi provází.

Až v druhé části představení ustupuje do pozadí element interakce postav a stromů a přichází na řadu magie světla. Celý prostor se zalévá plochou světla, která v sobě utápí i větve. Tanečníci, kteří kmeny podpírají, jsou světlem zcela pohlceni tak, že už je nevnímáme. Prožíváme iluzi, kdy světlo zakrývá a opět odkrývá němé svědky přírody, stromy, vyčítavě vztyčené směrem vzhůru, vyrvané ze země, kam měly vždy patřit.

Světelná magie je tak dokonalá, že láká si na světlo sáhnout, tak opravdově vypadá. Někteří diváci se neudrží a zvedají paže do ploch utkaných ze svícených proudů.

Ocitli jsme se opravdu v jiném světě, který je sice tvořen dokonalou technologií, ale ta není v popředí zájmu tvůrců. Jde jim o vytvoření magických okamžiků, sdílených s diváky. Složky představení společně toto kouzlo vytvářejí a prvek stromu dodává jistou zvláštnost, jakousi nepatřičnost, vytrženost, jež nás nenechává v klidu. Můžeme se sice nechat unášet proudy světla a znějící hudbou, ale výčitky zkroucených suchých větví nikdy nezmizí. A tento element je tím krokem kupředu, který Věra Ondrašíková spolu se svým týmem udělala. Za použití ověřených postupů, ke kterým by bylo škoda se nevrátit, zpracovala aktuální environmentální téma, které působí nadčasově, avšak i velmi intimně.

Psáno z představení 22. října, divadlo Ponec.

Witness
Koncept a choreografie: Věra Ondrašíková
Účinkují: Jaro Ondruš a David Králík, Jakub Kohout
Dramaturgie: Marta Ljubková
Hudba: Filip Míšek
Světelný design: Pavel Kotlík
Live programming: Michal Rydlo
Kostýmy: Hana Frišonsová
Produkční spolupráce: Tomáš Grúz, Daniela Řeháková