Siena – Tanec Praha ukončen site specific projektem

Posledním představením Tance Praha 2017 se stala Siena španělského týmu La Veronal. Jednalo se o site-specific v jednom z „vybydlených“ domů Galerie hlavního města Prahy, v Colloredo-Mansfeldském paláci v Karlově ulici, a anotace slibovala silný vizuální zážitek. V Sieně se měl prozkoumat koncept lidského těla napříč staletími – inspirací se španělskému choreografu Marcosi Morauovi stal Tizianův obraz Venuše.

29. 6. 2017 recenze

Siena. Foto: Vojta Brtnický

Autor Lucie Břinková

Jistým nedostatkem vystoupení je možná už skutečnost, že trvá jen třicet minut, protože do tak malého časového prostoru lze prezentovaný obsah vměstnat jen stěží. Projekt postrádal zřetelné logické propojení s tím, co uváděl program, a tak se asi ne každému dařilo pochopit předkládaná sdělení. Čitelný je kupříkladu motiv uvozující produkci – v tomto případě příjezd a odjezd nemocničního vozíku, na kterém leží tělo ve stříbrném obalu, z něhož se po otevření zipu vyklube tanečnice.

Jednotlivé pasáže za sebou rychle plynou, zprvu je výrazné téma šermu, jež téměř po celou dobu evokuje i kostým všech interpretek. Ty se postupně objevují, odcházejí nebo v jemném náznaku nabádají diváky k přesunům po okraji sálu, odkud je dění sledováno. Výrazné pohyby imitují šermířské výpady a postoje.

Dílo je plné symbolů, náznaků, obrazů. V jeden moment leží na zemi jedna z pěti tanečnic jako „novodobá“ Venuše v šermířském úboru s nahým pozadím, jindy je jedna tanečnice svlečena od pasu nahoru, druhá odhaluje končetiny a společně v různých polohách a pozicích vytvářejí jednu celou bytost. Výjevy jsou ovšem tak roztříštěné, že je lépe si spíše užívat jednotlivostí ve více či méně zajímavých pasážích. Jinak byste si museli klást otázku, co tu dělal muž v obleku a černých brýlích, jak souviselo mluvené slovo s celým příběhem…

Poslední nesrozumitelnou věcí zůstává, proč je tento projekt nazván site-specific, když jde o hotovou inscenaci, která se jen zasazuje do různých muzeí a galerií. S geniem loci však téměř nepracuje. Škoda, neboť Colloredo-Mansfeldský palác by si to jistě zasloužil.

Téma letošního Tance Praha Tancem proti předsudkům je povedené, a proto festival vyvrcholil tímto projektem v tak neformálním prostoru. Přesto se rozhodně nejednalo o vrchol festivalu, i když tanečnice záměrné zakřivování svých těl prováděly výtečně.

Psáno z představení 27. června 2017, Colloredo-Mansfeldský palác.

Tanec Praha 2017 / Tancem proti předsudkům
Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla
28. května–28. června 2017

Siena – site-specific
Režie: Marcos Morau
Choreografie: Marcos Morau ve spolupráci s tanečníky
Texty a dramaturgie: Pablo Gisbert – El Conde de Torrefiel a Roberto Fratini
Premiéra: březen 2013