Miroslav Hajn byl nejen skvělým umělcem a pedagogem, ale i člověkem s velkým srdcem, vnitřní silou, pokorou a láskou k životu.
Narodil se 10. května 1960 v Kolíně. Své první baletní krůčky okusil v Základní umělecké škole v Pardubicích pod vedením prof. Evy Malátové. V roce 1975 nastoupil na Státní taneční konzervatoř v Praze. Pod vedením profesorů A. Štúrové, J. Paclíka, J. Slavického, M. Vláškové a E. Urbanové ukončil pětileté studium absolutoriem. V roce 1980 odjel na roční stáž do Leningradského choreografického učiliště A. J. Vaganovové, kde studoval u pedagogů B. J. Bregvadzeho, N. N. Serebrennikova, V. S. Desnického, K. M. Sergejeva, N. M. Dudinské aj. Zúčastnil se několika baletních soutěží tanečních interpretů, jak celostátních, tak i mezinárodních.
Od roku 1980 se stal členem baletu Národního divadla v Praze. Po vytvoření menších i větších rolí získal v roce 1988 status sólisty. Mezi jeho nejvýznamnější role patří Spartakus, Princ Bajaja, Odysseus ve stejnojmenných baletech, Muž v Carmině Buraně, Espada v Donu Quijotovi, Zeus v baletu Zpěvy noci, Banquo v Macbethovi, Hilarion v Giselle, Benvolio v Romeovi a Julii nebo Smrt v baletním triptychu Z nejlepšího.
Po těžkém úraze na jevišti byl nucen zanechat své aktivní profesionální taneční dráhy. Od roku 1990 se začal věnovat pedagogické profesi na Taneční konzervatoři v Praze – obor klasický tanec, partnerský tanec a scénická praxe. Pod jeho vedením vyrostlo několik generací vynikajících tanečních interpretů, např. Jiří Kodym, Viktor Kocian, Michal Krčmář, Lukáš Slavický nebo Jiří a Otta Bubeníčkovi.
Své praktické zkušenosti obohatil o zkušenosti v pedagogice a choreografii studiem na HAMU v Praze (1995–1998). Jako pedagog také působil ve Státní opeře Praha, Pražském komorním baletu Pavla Šmoka a Československém státním souboru písní a tanců.
V letech 1996 a 1997 přednášel na DAMU základy klasického tance a tance s partnerem a od roku 1999 na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění.
Od září 2009 zastával funkci zástupce ředitele Taneční konzervatoře hlavního města Prahy.
Děkujeme Ti, Mirku, za to, čím jsi byl a co jsi nám předal. Zůstaneš navždy v našich srdcích!
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?