Diskuze k tématu:
Labutí jezero v Plzni nenadchne ani neurazí

Dobrý den,
představení jsem viděl dvakrát, z toho i výše zmiňovanou premiéru. Podotýkám, že nejsem žádný odborník na balet. Nedisponuji znalostí názvů figur a otoček a jiných dalších baletních pojmů. Určitě však disponuji pojmy ""líbí"", ""nelíbí"".
Nyní si dovolím vypůjčit část textu výše uvedené recenze:
""Jiří Horák ve své inscenaci nijak neexperimentoval"".
Podle mne je toto nejdůležitější věta recenze.
Jak je výše uvedeno, mou snahou není hodnotit toto dílo z odborného hlediska. To je věcí odborné kritiky a paní autorce za její recenzi děkuji. Jsem standardní divák a do dovadla si chodím odpočinout. A jsem připraven prožít zde i velmi velké emoce. Někdy se to autorovi představení povede, jindy ne. Zde se to povedlo velmi… Jinými slovy, stále je se se na co dívat, stále je co obdivovat. Změna poloh stojících labutí od nejvyšší po nejnižší, obrazce, sólová vystoupení… Nenechá Tě tam nic chladným.
""Jiří Horák ve své inscenaci nijak neexperimentoval""… a já mu za to velmi děkuji. Labutí jezero je (dle mého) předurčeno k tomu, aby se zde nijak neexperimentovalo. „Tuty naše plzeňský labutě“ jsou nádherným dílem. Důkazem jsou vyprodaná představení. Počtem repríz má toto dílo velikou šanci překonat nejmenované legendární představení, ve kterém účinkovala i premiérová Maďarská nevěsta (zdravím velmi…) a premiérový Rudovous (zasvěcení putovníci za svatým Grálem ví své..). Sehnat pěkné lístky je těžší, než na fotbalová utkání Viktorky (pozn.: nefandím jí, moje srdce je teplické, žlutomodré). Mimochodem… 32 otáček paní Dyckové… to byla atmosféra v hledišti silnější než na fotbale!!!. Nikdy bych nevěřil, že budu mít na balatu husí kůži…, měl jsem.
Děkuji plzeňskému baletu. Moje třídění divadelních představení „líbí“ či „nelíbí“ dostalo nový rozměr… „líbí velmi"".