Druhé vystoupení švýcarské Compagnie Drift přineslo v rámci letošního festivalu Tanec Praha 2009 další výjimečný večer. Au bleu cochon jako inscenace plná charakterů ve výrazu, pohybu i jednání se nevymyká nijak tvorbě Compagnie Drift, tak jak ji měli diváci Tance Praha možnost vidět letos či v jednom z předchozích ročníků.
Nikterak výrazný příběh setkání šesti postav různých charakterů, které až nápadně připomínají zvířata ve svém vlastním světě, ve své vlastní zoologické zahradě. Jejich jednání jsou nevyzpytatelná, jejich cíle však jsou jasné. Zbavit se samoty, nalézt spřízněnou duši, zahnat neklid, který je neustále provází.
Scéna evokuje zvláštní restauraci, kde shledání je předpokladem a čekaní na něj nutností. Mezi kovovou konstrukcí stojí sklenky, na jejichž dně je možno najít útěchu nebo odpověď. Na plátně v rohu hrají dva plyšoví medvědi fotbal, což dává tušit absurdnost celkové nálady. Interpreti postupně přicházejí a odkrývají své charaktery skrze gesta, výraz, pohyb i mluvený projev. To, jak vystupují navenek, je odrazem jejich animálního já, jednoduchosti dennodenního návštěvníka pohostinství, blouznění ztracené duše toužící po nalezení klidného přístavu. Situace se vyvíjí jednotlivě v každé akci, ale dohromady se nit příběhu zamotává a není kudy z klubka ven. Epizody se střídají bez výraznější návaznosti, jsou jako nápady poskládané za sebou. Sóla, duety, tria i precizně vypracované scény založené na přesnosti v rytmizaci propojeného pohybu všech šesti tanečníků jsou plné pohybu zaměřeného na detail, kdy gesto přerývá plynulost tance a nejmenší pohnutí článku prstů má svůj význam. Choreografie také velmi intenzivně využívá taneční slovník založený na skvěle zvládnuté technice kontaktní improvizace a to vše na minimálním prostoru ani ne poloviny jeviště divadla Ponec.
Compagnie Drift jsou výjimeční všestranní umělci, jimž nedělá problém tančit, zpívat, mluvit. Choreografka Béatrice Jaccard a režisér Peter Schelling dokáží podpořit charakter jednotlivých interpretů, což už prezentovali v předchozím Sound Machine. Zatímco tam se průzkum stal náplní, zde jakoby se už prezentovaly výsledky. K dokonalosti by pak mohla chybět jednolitost příběhu. Ten ovšem není pro tvorbu této švýcarské skupiny přímo podstatný. Přesto však přináší kvalitní práci moderního tanečního divadla.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace