Steve Paxton. Foto Nadia Benzekri, zdroj contredanse.org
Steve Paxton (1939‑2024) se narodil v americké Arizoně ve městě Phoenix, kde se v raném věku začal věnovat gymnastice. Odtud se přesunul k tanci, jehož základy získal především u ikony taneční postmoderny Merce Cunninghama a Josého Limóna.
V 60. letech se stal zakládajícím členem Judson Dance Theater, uskupení, které tvořili zástupci a zástupkyně tance, hudby i vizuálních umění (vedle Paxtona zde působili např. M. Cunningham, Trisha Brown, Andy Warhol, Deborah Hay nebo David Gordon), a které se usídlilo v newyorském Judson Memorial Church.
Do taneční historie se Paxton zapsal především jako tvůrce kontaktní improvizace, taneční techniky, na které začal pracovat v 70. letech a ve které prosazoval klíčovou myšlenku, že i člověk bez formálního tanečního tréninku je schopen tančit, čímž aktivně rozšiřoval, posouval a boural hranice pohybového umění.
Jako tanečník se představil v řadě choreografií Trishy Brown či Yvonne Rainer. Působil rovněž jako choreograf, mezi jeho nejznámější díla můžeme zařadit Jag Ville Gärna Telefonera (1964), Satisfyin’ Lover (1967) nebo Night Stand (2004).
Za svůj přínos uměleckému světu byl Paxton ještě za svého života mnohokrát oceněn, na benátském Biennale získal v roce 2014 Zlatého lva za celoživotní přínos tanci, o rok později byl obdobnou cenou ověnčen na Bessie Awards.
Zdroj: National Memorial Site
Martin
Mé první Putyka představení a hned jsem si naběhl do něčeho, co patří myslim jinam. 30 min přenašeni objektů tam a zpět…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem