Jacques d’Amboise, jedna z nejvýznamnějších mužských hvězd baletu v New Yorku, zemřel v neděli ve svém domě na Manhattanu. Bylo mu 86 let. Jeho dcera, herečka a tanečnice Charlotte d’Amboise, uvedla, že příčinou byly komplikace mozkové mrtvice.
Byl první mužskou hvězdou, která vzešla ze školy amerického baletu, přidružené k souboru (SAB). Již ve věku 15 let se v roce 1949 stal členem souboru a jeho jevištní charizma a všestrannost byly v prvních desetiletích klíčové pro identitu souboru.
George Balanchine pro něj vytvořil 24 rolí ve svých baletech a stal se předním interpretem titulní role v jeho klíčovém díle Apollo, než odešel ze souboru v roce 1984, několik měsíců před svými 50. narozeninami. Sám vytvořil množství děl pro New York City Ballet a také mnoho choreografií pro studenty Národního tanečního institutu, programu, který založil a vedl.
Energie, atleticismus, nakažlivý úsměv Jacquese d'Amboise a jeho přitažlivost ve stylu chlapce od vedle mu získaly oblibu u publika a zvýšily přitažlivost baletu pro chlapce.
Pomohl také přiblížit balet širšímu publiku, tančil v show Eda Sullivana, hrál důležité role v několika filmových muzikálech z 50. let, včetně Seven Brides for Seven Brothers a Carousel, a účinkoval v „amerických“ baletech jako například Who cares?. Na začátku 80. let také režíroval, choreografoval a byl scénáristou řady tanečních filmů.
Přestože Jacques d’Amboise nikdy nebyl považován za virtuózního tanečníka, jeho repertoár byl náročný a mimořádně široký, od knížecího Apolla až po okázalého hlavního kovboje Balanchinovy Western Symphony. Byl jedním z nejlepších partnerů souboru, kavalír balerín jako Maria Tallchief, Melissa Hayden, Allegra Kent a Suzanne Farrell.
Pan d’Amboise, jak napsal taneční kritik Clive Barnes v The New York Times v roce 1976, „není jen tanečník, je to instituce“.
Zdroj: The New York Times
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace