Resilience jako schopnost vyrovnávat se s krizemi a nečekanými narušeními je v tomto performativním tvaru na pomezí tanečního představení a vědecké přednášky komunikována skrze abstraktní pohybové vzorce, vzájemné sdílení a kontextualizaci. Divákovi je nabídnuta možnost porozumět situačním sekvencím, které simulují principy jako např. homeostáze, hledání opor a zdrojů, adaptace a transformace, a to na dvou rovinách. Nejprve na abstraktně emocionální úrovni, posléze skrze konkrétní verbatim. Přijetí nejednoznačnosti je podmínkou nejen percepce tanečního díla, nýbrž i jedním z podstatných předpokladů pro rozvoj a udržení resilience. Ztráta jistoty, dezorientace a liminální stavy jsou zde chápány nejen jako ohrožení, ale také jako stavy vysoké potencionality. Předpokladem pro takové vnímání je ale zajištění minimální meze bezpečí a důvěry. Performance v divákovi podněcuje citlivost, výdrž, možnost protestu, soukromého prožitku, reflexe, i adaptace na okolní dění.
„Zabýváme se pohybovými vzorci, které jsou motivovány vnitřními procesy nebo vznikají v reakci na impulsy z vnějšího prostředí - divákovo náhodné gesto, tvar budovy, zvuky kolem nás a podobně. Skrze různé improvizační principy vyzýváme tělo k připravenosti na neustálou změnu, doslova trénujeme adaptabilitu. Mysl se stává pružnější, tělo uvnitř dynamické a vibrující," vysvětluje Markéta Vacovská.
Intenzivní celoroční projekt ústící do imerzivního site-specific představení navazuje svým formátem na edukativní laboratoř Tantelab, kterou soubor Tantehorse završil v site-specific formátu !O!/Family Therapy v pražské industriální Pragovce.
Hlavním tématem je tentokrát psychická, společenská a environmentální odolnost, odolnost člověka vůči krizovým situacím, manipulacím a zastrašování, stejně jako schopnost adaptace, transformace krizové situace a péče o svět, v němž chceme žít.
„Resilience jako vlastnost systému se projevuje nejen na úrovni kognice, ale i na úrovni komunikace, koordinace, prostorového pohybu a interakce. Resilience nabízí perspektivu, která se vzdává fetiše autonomie, aniž by člověk ztratil možnost ovlivňovat dění. Nabízí možnost vzdát se kolektivní letargie ve prospěch kolektivní orientace v situaci. Zkoumá možnosti průchodu liminalitou skrze pečlivý experiment s nejistotou, bez zbytečné paralýzy a násilí," dodává Alice Koubová.
Soubor Tantehorse zaměřuje na tvorbu projektů, které zpracovávají angažovaná témata, témata s kritickým apelem, ale i na dokumentární počiny. Tyto projekty vznikají v cyklech, trilogiích, jako dlouhodobé, edukativně-performativní nebo v kontinuálních dílech. Jde například o sérii Emergency Dances I., II., III. propojující tanec a aktivismus, doprovázený vedenými diskusemi s diváky. Site-specific projekt !O!/ Family Therapy vznikal po dobu dvou let v Tantehorse divadelní laboratoři, zabývající se duševním zdravím a odehrál se v prostoru industriální Pragovky. Trilogie Invisible, ve kterých soubor dává hlas neviditelným ženám, má za sebou dvě části. První nese podtitul Hannah, jde biografické dílo Hany Frejkové, druhý je věnován bývalé primabaleríně Národního divadla Barboře Kaufmannové.
Zdroj: Tantehorse
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?