Taneční aktuality evropské – První rok mezinárodního projektu Dance and Performing Arts Criticism in Europe

Move fest. Foto Kamil Hauptman.

Trvající pandemie koronaviru sice způsobila tomuto mezinárodnímu projektu zaměřenému na živé umění zásadní komplikace, nicméně společným úsilím se podařilo v prvním roce uskutečnit všechny plánované akce. I když často v jiném formátu, než bylo původně zamýšleno.

První workshop taneční kritiky pro začínající autory, který se měl původně uskutečnit během festivalu Ravnedans v norském Kristiansandu, se nakonec odehrál online na začátku července 2021. Téma pandemie se odrazilo i v jeho náplni; workshop byl nazván „Taneční kritika (za časů korony)“ a věnoval se tedy nejen praxi taneční kritiky obecně, ale i konkrétně novým aspektům, které tato doba přinesla. Jednalo se například o nové formáty tanečních představení, se kterými se kritik musí vypořádat – různé formy screen dance, překlápění divadelní inscenace na obrazovku, hybridní formy atd. Čtyřdenní seminář vedli kritici Tanečních aktualit Petra Dotlačilová a Josef Bartoš, přednáškou přispěla i Anette Therese Pettersen z Performing Criticism Globally.

Vzhledem k tomu, že účastníci semináře nemohli fyzicky navštívit festivalová představení, bylo nutné vybrat jiná díla, na nichž by si mohli vyzkoušet své kritické psaní. Výběr obsahoval české, norské i další mezinárodní kusy, více či méně uzpůsobené pro kameru. I přes nemožnost fyzického setkání, nebo snad právě proto, byl zájem o účast velmi vysoký – na třicet přihlášených ale bohužel převyšovalo kapacitu semináře a bylo nutné provést selekci.

Petra Dotlačilová průběh workshopu komentovala: „Sešlo se nám zde osm velmi zajímavých osobností ze všech koutů světa, včetně Austrálie i Kolumbie, všichni ale působí v Evropě. Byli mezi nimi aktivní umělci, kritici, produkční, filozofka i taneční antropoložka, což přispělo k hloubce debat a různorodosti pohledů. I pro mě se jednalo o velmi obohacující a inspirující zkušenost.“ Také všichni mladí pisatelé tuto zkušenost ocenili, včetně kvality přednášek, otevřenosti debaty a připravenosti celé akce (více zde). Jejich psané výstupy si můžete přečíst na anglickém webu Tanečních aktualit, v sekci Emerging critics.

Workshopu navíc v červnu předcházela panelová diskuse s pěti evropskými kritiky – Sanjoyem Royem (UK), Marisou Hayes (FR), Josefem Bartošem (CZ), Hildou Borchgrevink (NO) a Anette Therese Pettersen – kteří sdíleli své zkušenosti a pocity z recenzování „pandemických“ představení. Záznam této debaty, kterou moderovala Petra Dotlačilová, lze zhlédnout zde.

Na podzim se odehrál druhý workshop psaní a druhá debata, tentokrát v režii norských partnerů a ve spolupráci s festivalem MOVE Fest v Ostravě. Zatímco přetrvávající restrikce nedovolovaly některým účastníkům cestovat, jiní se mohli dostavit a celý festival se odehrál na místě – workshop tedy získal novou, hybridní verzi. Tato alternativní podoba jako by odrážela samotné téma semináře a debaty, kterým se staly „Alternativní formáty“. Úvodní panelová diskuse se konkrétněji zabývala alternativními formáty představení a psaného projevu, věnována byla rovněž vztahu mezi tancem a slovem. Může být představením řada dopisů? Může mít taneční kritika podobu sdíleného čtení? Může se ztráta pojmu o čase a vzájemné odcizení přeměnit do nových forem vzájemné výměny a spolupráce v době karantény? K norské taneční kritičce Hild Borchgrevink, člence projektu a moderátorce tohoto panelu, se v diskuzi připojila česká taneční kritička Lucie Hayashi, choreografka a dramaturgyně Jana Ryšlavá, britská taneční kritička Ka Bradley a norská choreografka a performerka Mette Edvardsen. Záznam je ke zhlédnutí zde.

Následující workshop, který vedly Hild Borchgrevink a Anette Therese Pettersen, se zaměřil na zkoumání alternativních formátů textů, jimiž lze reflektovat alternativní formáty představení a site-specific performance. Z přihlášek přijatých v rámci otevřené výzvy (open callu) bylo vybráno osm účastnic z celé Evropy, polovina z nich se do workshopu zapojila online, druhá polovina dorazila do Ostravy osobně, kde se kromě představení zúčastnila i festivalových diskusí diváků s umělci pořádaných Tanečními aktualitami, které zde zastupovaly Lucie Hayashi a Daniela Machová. 

Freda Fiala, která dorazila na workshop z Vídně, atmosféru komentovala následovně: „Kombinovat zkušenost návštěvy města a online workshopu byla pro mě ‚nová věc‘, ale organizátorky přistoupily k tomuto fyzicky distancovanému formátu s detailním programem a opravdu docílily toho, že člověk měl pocit osobního a podstatného, hmotného setkání. Mému psaní tato příležitost rozhodně prospěla – cestování, setkání, sdílení a čas a prostor na přemýšlení mezi tím.“

Hild Borchgrevink na konto účastnic workshopu uvedla: „Pisatelky na mě skutečně udělaly dojem, zejména vzhledem k tomu, že jsme jim daly velmi málo času na to, aby psaly pro ně dosud zcela novým způsobem.“ A Anette Therese Pettersen dodala, že shledala jejich texty jako neskutečně zajímavé a inspirativní. Alternativní formu reflexí letošního MOVE Festu kladně hodnotila i jeho ředitelka Jana Ryšlavá. „Nové umělecké přístupy si žádají novou uměleckou kritiku, a to se Tanečním aktualitám opravdu povedlo.“ Přečíst si výsledky tohoto semináře můžete zde.

V současné chvíli nabírá projekt Dance and Performing Arts Criticism in Europe (Reflexe tanečního a pohybového umění v Evropě) druhý dech a připravuje se na rok 2022, v němž snad již bude možné uskutečnit oba plánované workshopy – v Bergenu (Oktoberdans) a ve Žďáře nad Sázavou (KoresponDance) – skutečně a fyzicky, bez hybridních a dalších nouzových řešení.