Již od svého vzniku je důležitým rozměrem festivalu akcent na vznik minimálně jedné performance přímo pro něj, v roce 2024 to nebude výjimkou a představí se na něm rovnou dvě nová díla. Cílem festivalu je zároveň motivovat diváky, aby festival vnímali jako celek a ideálně ho absolvovali celý.
První festivalový den zahrnuje tři performance českých a polských umělců. Představení s názvem My Tail and I umělecké skupiny Holobiont Collective je prvním dětským představením, které bude na Normě uvedeno. To je na první pohled hravou performancí pro děti, postupně se ale zpřítomňuje daleko složitější svět, který ocení i dospělé publikum. Večerní blok začne premiérou nového sólového projektu tanečníka, herce a performera Jana Bárty Hit, který tak naváže na svou starší performance Pitch!, kterou festival Norma v minulosti již prezentoval. Choreografka Ramona Nagabczyńska se ve svém nejnovějším projektu chopila fenoménu samotného vystupování na jevišti. V rámci anonymní skupinové terapie vypráví Performers Anonymous, tedy Anonymní interpreti, jak lze název volně přeložit, své intimní příběhy a odhalují, co riskují tím, že vstupují na jeviště, co jsou schopní pro to obětovat, a jak daleko jsou připraveni zajít, aby si jich ostatní všimli a sledovali je.
Druhý den nabídne premiéru performance na poptávku festivalu: na populární, ale i znepokojující pole práce s umělou inteligencí se zaměří svým projektem s názvem Bliss dvě výrazné umělkyně z Česka a Polska, konkrétně výtvarná a virtuální umělkyně s pseudonymem NIVVA a polská divadelní a operní režisérka Magda. Festival uzavře projekt brněnské performativní scény Terén a uměleckého uskupení D´epog s hudební performancí Headbanger, která hlavní téma festivalu – tedy tanec jako fatalitu důsledně uzavírá. Speciálním hostem bude kraut-tanz post-noise guitar-techno triumvirát Zákonodárce Orgánů.
Představení My Tail and I / Můj ocas a já se soustředí na nenápadnou odchylku od našich evolučních předků – kostrč. S humorem a formou vhodnou pro nejmladší publikum se představení ptá: Kolik ocasů máme? Jak je vnímáme? Jak nám mohou pomoci v našich každodenních životech? Jak mohou obohatit náš pohyb a naši představivost? Představení je uměleckou reakcí na jednu z dnešních civilizačních pohrom, kterou je dlouhé sezení bez pohybu, velmi často způsobující bolest zad, zejména v jejich ocasní části. Jedním z hlavních cílů představení je prohloubit povědomí dětí o těle a povzbudit je, aby si užívaly společný rodinný tanec.
Co vše musíme zakřičet, aby nás bylo vidět? Co vše musíme ukázat, abychom byli slyšet? Sólové představení Hit pracuje s tématem zvýraznění, zveličení a extenze v aktu úderu. Hra s ne-estetizovaným fyzickým gestem, které přetéká do akce, obrazu, slova a textu. Skrze formu minimalistického přístupu k divadelní akci, která je zásadně sdělná. Údernost, radikalita, hněv přetavené do jazyka každodennosti.
Choreografka Ramona Nagabczyńska se ve svém nejnovějším projektu Performers Anonymous chopila fenoménu samotného vystupování na jevišti. V rámci anonymní skupinové terapie budou vyprávěny intimní příběhy, které odhalí, co tanečníci riskují tím, že jdou na jeviště, co jsou schopní pro to obětovat, a jak daleko jsou připraveni zajít, aby si jich ostatní všimli a sledovali je. A také jakou závislostí je pro ně samotné jeviště, a zda je možné se z této závislosti vymanit, či dokonce zda jsou ochotní se z ní vymanit. Terapie předvádí různé vztahy k jevišti a vystupování: neustálé kolísání mezi láskou a nenávistí, fikcí a pravdou, nekonečné pokusy o „uzdravení“ ze závislosti a úplného ponoření se do ní.
Na výzvu festivalu Norma se setkávají výtvarná a virtuální umělkyně NIVVA a polská divadelní a operní režisérka Magda Szpecht. Česko-polský tým tvoří tento projekt přímo pro festival v koprodukci s Æfekt Productions, Komunou Warszawa a Pawiłonem Poznan. Výchozí inspirací, která dala performance i svůj název je – fotografie používaná jako základní tapeta operačního systému Windows XP.
Distortion, Overdrive, Fuzz, Boost. Hudební performance inspirována fenoménem headbangingu, ikonickou taneční figurou, blízkou hudebním heavy žánrům a jejich subkulturám. Nová produkce Terénu a uměleckého kolektivu D´epog. „Vytvořili jsme pódiovou performance s láskou k hudebním světům. K jejich žánrům, subžánrům a subsubžánrům, k jejich kulturám, estetikám, ikonám a fetiším. Je to intenzivní fyzický výkon pětičlenné performerské skupiny mezi koncertem, mejdanem, světelnou show a taneční choreografií, ve které se inspirujeme headbangingem, ,mácháním hlavou', cyklicky se opakujícím tanečním pohybem, často omezeným na horní polovinu těla či pouze krční páteř. Headbanger vznikl z fascinace teatralitou a fikcemi hudby, uměleckými alteregy, pódiovými identitami, kostýmy a scénografiemi. Ze zábavy z překračování přípustného v běžné realitě, obscénnosti, pitomých písňových textů, symbolik, mytologií, pseudovír a prapodivných spiritualit, konspirací, obrazů hypernásilí a hypersexismu a komerčních kontrakultur. Headbanger vznikl z radosti z kolektivního prožívání koncertů, atmosfér a okamžiků, které nás nutí reagovat fyzicky svým vlastním tělem. Situací, ve kterých můžeme být emocionální, expresivní a spontánní. Situací, ve kterých se můžeme projevit, aniž bychom se vystavili hodnocení. Headbanger je performance, která prošla distortion pedálem.”
Zdroj: Studio Hrdinů
Martin
Mé první Putyka představení a hned jsem si naběhl do něčeho, co patří myslim jinam. 30 min přenašeni objektů tam a zpět…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem