„Mahlerovy vzpomínky chtěl Jo Strømgren vytvořit na Moravě, v zemi, kde Gustav Mahler strávil část života, kde měl kořeny,“ přibližuje šéfka baletu NDM Lenka Dřímalová. „Vytvořil přímo u nás zcela originální dílo, které může po světové premiéře jít dále do světa. Pro nás to byla úplně nová pracovní i umělecká zkušenost,“ řekla Lenka Dřímalová.
„Každá inscenace znamená pro mne nový úkol. Posloucháte Mahlera doma a pak se najednou ocitnete na Moravě, kde žili jeho vrstevníci, příslušníci jeho generace. A pracujete se souborem, který má svá specifika a který musíte poznat. Můj přístup ke každé choreografii se vždy vyvíjí, ale zároveň se řídím intuicí, hledám nové výzvy. Až v Ostravě jsem hledal k Mahlerově hudbě jevištní koncept. Chci zachytit to, že jeho hudba je snová, hluboká a že nutí k přemýšlení. Mahlera chci představit jako člověka, ale zároveň mne zajímají kořeny jeho hudby a doba, v níž žil. Když například komponoval někde v Jihlavě, kde vyrůstal, kde slyšel švitořit svoji tetu, slyšel cikánské písně… Zajímá mě jeho dětství, jaké otázky si v životě kladl, s čím se musel vypořádat. Tenhle balet je o lidech na ulici, o obrazech ze života, o inspiraci pro Mahlerovo budoucí komponování,“ vypráví o své práci norský choreograf Jo Strømgren. Každý divák může podle něj v jednotlivých postavách na scéně vidět i své předky, něco ze života své rodiny, můžete se ve fantazii přenést do doby rozpadajícího se Rakouska-Uherska.
Choreografie Mahlerovy vzpomínky tak pracuje hodně se symboly a fantazií. „V první části inscenace máme úryvek ze starého rozhlasového vysílání s židovskou hudbou z Krakova z roku 1920 zpívanou tehdejším dialektem. Je to takový náznak Mahlerovy doby a skutečnosti, že byl Žid. Takže jsem použil tuhle hudbu místo toho, abych polopaticky sděloval fakta,“ dává choreograf nahlédnout do své mysli a procesu tvorby.
Poslouchat Mahlera není podle Jo Strømgrena jednoduché – abyste hudbu vstřebali, to potřebuje čas. „Použili jsme nejen jeho písňovou tvorbu, ale i část jedné ze symfonií a také některé jeho známější melodie. Spolupracuji s hráčem na violu, virtuosem a skladatelem Bergmundem Waalem Skaslienem. Druhou část baletu doprovází jeho hudba. Mahler byl úplně jiná generace, jeho hudba je těžko zařaditelná, měl svůj vlastní styl. V jeho hudbě a v hudbě Skasliena je ale mnoho podobností. Má stejného ducha, náladu a podobný je i způsob kompozice. Skaslienovu hudbu nahrál orchestr opery NDM, použili jsme také jeho vlastní nahrávky. Spojení nahrávek umožnilo vytvořit tu pravou náladu,“ říká choreograf.
Světová premiéra Mahlerových vzpomínek měla být v Divadle Jiřího Myrona 27. března, ale bude s ohledem na aktuální situaci až v příští sezóně - a pro diváky v hledišti.
Zdroj: www.divadlo.cz
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace