Moravské divadlo uvede balet Bajadéra v choreografii Michala Štípy

Bajadéra (Yui Kyotani a Guido Sarno). Foto Anna Rasmussen.

Bajadéra se v České republice nedávno dočkala dvou nastudování – v Brně a v Praze. V obou si přitom zatančil Michal Štípa, který se nyní s baletem Ludwiga Minkuse a Maria Petipy setkává potřetí – a to v roli choreografa a režiséra. Premiéra inscenace se uskuteční v pátek 22. března 2019 v Moravském divadle v Olomouci.

Bajadéra je, podobně jako balet Don Quijote, který olomoucké publikum dobře zná, společným dílem rakouského skladatele s českými kořeny Ludwiga Minkuse a francouzského tanečníka, baletního mistra a významného choreografa Maria Petipy. Příběh je zasazený do exotického prostředí Indie a pojednává o lásce chrámové tanečnice Nikie a ušlechtilého vojevůdce Solora. Jejich vztah je vystaven těžké zkoušce poté, co se má Solor oženit s Gamzatti, dcerou bohatého Rádži. Světovou premiéru měla Bajadéra v roce 1877 v Mariinském divadle.

V České republice se Bajadéra dočkala dvou nastudování, a to v Národním divadle v Brně (2003) a v Národním divadle v Praze (2014). V obou inscenacích účinkoval současný umělecký šéf baletu Moravského divadla Olomouc Michal Štípa. „Náročnost této inscenace spočívá především ve výpravnosti a potřebě velkého baletního ansámblu, proto se Bajadéra uvádí pouze ve velkých kamenných divadlech, které mají dostatek všech prostředků ke kvalitnímu uvedení,“ vysvětlil Štípa, který má už jako choreograf zkušenost s Minkusovým baletem Don Quijote. Ten uvedl vloni na podzim v Ostravě. „Don Quijote je po technické stránce náročný především pro sólisty, kdežto Bajadéra je náročná nejen pro sólové party, ale i pro sbor,“ zdůraznil režisér a choreograf. „Bajadéra je dle mého názoru jeden z nejnáročnějších klasických baletů a jeho příprava klade vysoké nároky na všechny divadelní složky. Musím smeknout před všemi mými kolegy, s jakým nadšením a velkou mírou úsilí celou inscenaci připravují, a pevně věřím, že diváci vloženou energii do inscenace ocení a užijí si nevšední divadelní zážitek,“ dodal ředitel Moravského divadla David Gerneš.

Olomoucká inscenace vychází z původního Petipova libreta: „K žádným zásadním změnám v libretu nedošlo. Upravil jsem jen několik variací sboru z důvodu počtu tanečníků na jevišti. Mé nastudování bude končit obrazem Království stínů jako v původní verzi z roku 1877, která se u nás takto nikdy neuváděla, což diváci mohou vnímat jako změnu,“ upozornil Štípa. „V Království stínů se Solor setkává s milovanou Nikií. Necháváme otevřený konec v tom, že divákům neříkáme, zda jde o setkání ve snu, v nebi, v Solorově mysli nebo někde úplně jinde… V předchozích českých inscenacích Bajadéry obsahoval balet ještě scénu svatby Solora s Gamzatti,“ doplnila dramaturgyně Martina Náhlíková.

Autor hudebního nastudování Petr Šumník dodává: „Melodie jsou líbivé a nápadité. Nechybí adagia, tempově pestré variace ani hudba s charakterem valčíku. Právě melodie místy evokují exotiku, do níž je příběh zasazen.“

V roli Nikie se představí Yui Kyotani, která za ztvárnění role Kitri v inscenaci Minkusova baletu Don Quijote získala v roce 2017 Cenu Thálie. „Kitri a Nikia jsou charakterově naprosto odlišné, spojuje je pouze velká láska, kterou cítí. Kitri je silnější, otevřenější, ale také nedospělá. Nikia je velmi citlivá, ale všechny své emoce drží uvnitř,“ popsala primabalerína Kyotani, s níž alternuje Emily-Joy Smith. Primabalerína Kyotani se v nové inscenaci představí rovněž v roli Rádžovy dcery Gamzatti, a to v alternaci s Rachel Hickey. „Je to pro mě podobná výzva jako dvojrole Odetty a Odilie v inscenaci Labutího jezera. Gamzatti není vyloženě záporná postava, i když to tak vypadá. Protože je bohatá, myslí si, že si může vše koupit – i lásku. Když zjistí, že Nikia se milovaného Solora nechce vzdát, rozhněvá se. Díky svému bohatému otci měla dosud v životě vše jednoduché,“ popsala Kyotani.

Válečníka Solora ztvární sólista olomouckého baletu Paul Oliver. „Solor je velmi komplexní a mnohovrstevnatá postava. Je náročná po technické a herecké stránce, musím publiku vyprávět příběh a ukázat, co Solor prožívá, jak se cítí,“ popsal Oliver, vedle kterého ztvární stejnou úlohu také nová posila olomouckého baletního souboru Guido Sarno. „Solor je jedna z vysněných rolí, kterou jsem chtěl vždy tančit. Jako kluk jsem si Bajadéru pouštěl doma, bylo to první baletní video, které jsem si koupil. Takže když mi Michal Štípa nabídl roli Solora, byl jsem opravdu nadšený,“ popsal Sarno. Italský tanečník nahradil v obsazení Ivo Jambora, který je po operaci kolene v rekonvalescenci.

Autorem scény a kostýmů je Aleš Valášek, který v Moravském divadle spolupracoval na přípravě inscenací Sluha dvou pánů či Cyrano z Bergeracu. Během představení navštívíme indický chrám i palác a podíváme se na zásnubní hostinu. „Rád bych divákům nabídl výpravnost a pohádkovost, věřím, že do určité míry se nám to společně s Alešem Valáškem povede. Doufám, že diváci ocení jedinečnost této inscenace,“ shrnul Štípa.

Zdroj: Moravské divadlo Olomouc