Mezinárodní hudební festival Český Krumlov zahájil dvorský balet doby krále Slunce

21. 7. 2019 zprávy

Venuše a živly. Zdroj Mezinárodní hudební festival Český Krumlov.

Zahajovací koncert 28. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov odstartoval v pátek 19. července 2019 barokním tanečním večerem v Zámecké zahradě. Pro zahajovací galavečer s barokní iluminací nastudovala profesorka Helena Kazárová se souborem Hartig Ensemble dobový dvorský balet Venuše a živly s hudbou J. F. Rebela, J. B. Lullyho, M. Maraise a G. F. Händela.

Sedmnácté a osmnácté století lze nazvat „stoletími tance“ nebo také dobou tančících králů. Panovníci považovali tanec a jeho scénickou formu za důležitý prostředek nejen zábavy, ale také za projev své společenské dominance a svých politických ambicí. Zároveň svým tancem před dvořany prokazovali svou skvělou psychofyzickou kondici a svou kompetenci vládnout. Ve dvorském baletu se zrcadlily také ty nejzajímavější filosofické otázky a příměry, od jeho počátků v době manýrismu byl dvorský balet (ballet de cour) spjat s novoplatonskými ideály a se snahou obnovit antické divadlo, obsahoval i pěveckou složku. Témata těchto dvorských představení byla různá, ale účel stejný: sjednotit dvořany společným holdem řádu, který představoval panovník v převleku za antická božstva.

„Není náhodou, že si pravděpodobně nejznámější ,tančící král‘ Ludvík XIV. vybral pro ztělesnění své životní filosofie Apollóna a že v této roli debutoval ve dvorském baletu před nevraživým dvorem již ve svých 14 letech. Tančil ji pak ještě mnohokráte. V roce 1662 navštívil jeho pařížský dvůr také mladý krumlovský vévoda Jan Kristián z Eggenbergu, věkově králův vrstevník. Viděl tančit dvacetiletého krále ve dvorském baletu a je nasnadě, že podobnými událostmi chtěl oživit i své vévodské sídlo v Krumlově. Naše barokní divertissement je inspirováno nejen dobovou hudbou, choreografií a estetikou, ale také krumlovskými reáliemi. Krásná kaskádová fontána se sochou říčního boha Alkise, byla vytvořena až za života Josepha Adama ze Schwarzenbergu, sto let po pařížské návštěvě krumlovského vévody z rodu Eggenbergů. Tehdy zájem o hudbu, tanec, masky, umění iluminace a kouzla ohňostrojů byl na svém vrcholu,“ vysvětluje profesorka Kazárová.

Francesco Scarpato. Zdroj Mezinárodní hudební festival Český Krumlov.