Laureáti Ceny Thálie 2018 v oboru Tanec a pohybové divadlo

Laureáti Ceny Thálie 2018 v oboru Tanec a pohybové divadlo

Alina Nanu za roli Lisy v inscenaci Marná opatrnost (La Fille mal gardée) v Národním divadle Praha.
(Choreografie: Frederick Ashton,  hudba: Louis Joseph Ferdinand Hérold, John Lanchbery, libreto: Jean Dauberval, premiéry: 19. a 20. 4. 2018).
Hodnocení poroty: „'Jako by jí ta role byla ušita na tělo.' Zní to jako klišé, ale při sledování Aliny Nanu v roli Lise se toho dojmu nemůžete zbavit. Rošťácky protančí baletem, fandíte jejím poťouchlostem i rozjívenosti a při tom si skoro neuvědomíte, s jakou samozřejmostí se vypořádává s náročnou Ashtonovou choreografií plnou obtížných tanečních ozdob."

Nominovány dále byly  Julie De Meulemeester (Jihočeské divadlo České Budějovice) za roli Ona v inscenaci Klíče odnikud a Shino Sakurado (Národní divadlo moravskoslezské Ostrava) za roli Markýza de Merteuil v inscenaci Nebezpečné známosti. V širší nominaci:
Jarmila Hruškociová (Zkrocení zlé ženy, Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Ivona Jeličová (Bouře, Divadlo F. X. Šaldy Liberec)
Kristýna Němečková (Návštěvníci, Hangár 18, Dekkadancers Praha)
Tereza Ondrová (Same Same, Divadlo Ponec Praha
Sawa Shiratsuki (Don Quijote Národní divadlo moravskoslezské Ostrava)
Emily-Joy Smith (Bajadéra, Moravské divadlo Olomouc)
Linda Svidró (Kytice, Pražský komorní balet)


Dominik Vodička za roli Muže v inscenaci Kytice Pražského komorního baletu, v choreografii Petra Zusky (Hudba: Ondřej Brousek, libreto (scénář): Petr Zuska, premiéra: 1. 5. 2019).
Hodnocení poroty: "Dominik Vodička tančí roli Muže se stoupající energií, jež graduje v druhé části inscenace. Jeho pohyb souzní citlivě s hudební předlohou; pohybový slovník choreografa naplňuje pravdivým výrazem. V dramatických momentech je přirozeně mužný, dynamický, v lyrických pasážích něžný a pokorný. Role Muže v baladickém příběhu je plná kontrastů a emocí, které tanečník na jevišti silně prožívá."

Nominováni dále byli Gaëtan Pires (Divadlo J. K. Tyla Plzeň) za doplnit roli Petruccia v inscenaci Zkrocení zlé ženy a Matěj Šust v roli Colase v inscenaci Marná opatrnost (La Fille mal gardée).
V širší nominaci:
Petr Horníček (Ego, Losers Cirque Company Praha)
Matthias Kastl (Nebezpečné známosti, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava)
Peter Lerant (Walking Mad, Národní divadlo Brno)
Zdeněk Mládek (Tramvaj do stanice Touha, Jihočeské divadlo České Budějovice)
Sergio Méndes Romero (Don Quijote, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava)
Ondřej Vinklát (Marná opatrnost (La Fille mal gardée), Národní divadlo Praha)
Adam Zvonař (Labutí jezero, Národní divadlo Praha)

Cenu za celoživotní mistrovství získala tanečnice-mim, pedagožka a režisérka Zdenka Kratochvílová (* 14. 11. 1936).

Zdenka Kratochvílová absolvovala Taneční konzervatoř Praha v roce 1956. Byla zakládající členkou Fialkovy Pantomimy Na zábradlí 1958 a do 1975 zde vytvořila řadu rolí lyrických, komických i klaunských, např. Tanečnice v inscenaci Kdyby tisíc klarinetů (1958), Colombina, Dolores, Mim v inscenaci Pantomima Na zábradlí (1959), řada úloh v Etudách (1960), Ona v Devíti kloboucích na Prahu (1960), Cestě (1962), Bláznech (1965), Knoflíku (1968), Caprichos (1971) a Láskách? (1974). Kratochvílová vytvořila v roce 1973 v Divadle hudby pro dětského diváka postavičku klauna Animuka, hrdiny s červeným nosem, v zeleném kloboučku a bílém fráčku s nůší a kufrem. Repertoár této figurky rozšířila (1974–87, divadelní sál v Domě dětské knihy Albatros Na Perštýně) ve spolupráci s režisérkou L. Engelovou (od 1976 hrály produkce pod názvem Kapesní divadlo, podle pařížského Théatre de la Poche M. Marceaua). Své hry doplňovaly podle potřeby o činoherního herce (Miroslav Nohýnek, Ladislav Mrkvička) v roli Anikroka, vážného, nehybného partnera všetečného, němého klauna Animuka. Na principu kontaktu s dětským divákem pohybově převyprávěla Pohádky o Makovém mužíčkovi spisovatele F. Nepila (1974), které na zájezdech mj. ve Švédsku, Finsku, SSSR a Anglii hrála jako pantomimický recitál Klaun Animuk letí. Následoval pořad Animuk na stopě (1976) a inscenace určená dospělým divákům Šatna na pláži (h. Z. Šikola, 1981; zájezdy Francie, Mexiko, Řecko), kde využila celou škálu svých dosavadních interpretačních zkušeností, hru s rekvizitou a kostýmem, pohybovou dynamičnost proměn podle věku své jevištní postavy. Od 1974 byla pedagožkou hudebně dramatického oddělení pražské konzervatoře, spolupracovala jako choreografka na řadě činoherních inscenací doma i v zahraničí.

Zdroj:
Ceny Thálie
Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 155.