Balet La Sylphide. Foto: Pavel Hejný
Romantický příběh o víle a mládenci Jamesovi dojímá diváky již sto devadesát let. Tento balet se zjevil v 19. století na jevišti Pařížské opery a poté, co obletěl celý svět, natrvalo zakotvil v Královském baletu v Kodani. Tam ho dánský choreograf August Bournonville již v roce 1836 vtělil do své představy divadelního „zázračna“. V jeho jevištní syntéze literatury, tance, hudby a výtvarna získal pohádkový příběh o nesmrtelné-smrtelné víle a zamilovaném-nezamilovaném Jamesovi trvalý život ve světové baletní tradici.
Významným pokračovatelem Bournonvillova choreografického odkazu je emeritní sólista Královského dánského baletu a poté Královského baletu v Londýně Johan Kobborg, který přijel do Prahy se souborem Baletu Národního divadla svou verzi nastudovat.
„Choreograf Johan Kobborg, který je jedním z hlavních tanečních osobností dnešní doby a jenž se proslavil vynikající skokovou technikou, je mistrem ve výuce, v předávání dovedností oboru tance na špičkách, v odhalování tajemství, jak vlastně překonat zemskou tíži...Sdílí s námi své porozumění klasickému baletu s velkou oddaností a my jsme mu za jeho štědrost vděční,“ říká Filip Barankiewicz, umělecký ředitel Baletu ND.
Pražská verze je navíc ojedinělá díky vkladu domácích významných umělců – originální scénografickou výpravu vytvořil Martin Černý a kostýmy Barbora Maleninská.
Zdroj: Národní divadlo
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?